O skřítcích a vílách

Aelirenn

V kralovstvi vil, kde vse voni po hermanku, salveji a mate se jednou, v uctyhodne rodine, narodil maly vil Eman. Uz kdyz byl jen male vilatko, bylo z jejich domku vzdy slyset straslive kviceni-to kdyz se Eman myl.To vite, kdyz byl takhle maly a roztomily, maminku pranic netrapilo, ze Eman vodu nema rad,ale postupem casu maminka zjistila, ze ma za synka nejspinavejsiho vila v okoli. Studem se malem propadla a ihned zacala vse napravovat. Jenze Eman, ktery uz si zvykl, ze bude vzdy po jeho, nechtel slyset nic o zadnem koupani, sprchovani a mydleni.

Po par tydnech marneho premlouvani se Eman rozhodl, ze utece, protoze s nim takhle nikdo zachazet nebude.Urcite se domyslite, ze toho spinavce nenapadlo nic jineho, nez utect ke skritkum, o kterych bylo vseobecne znamo, ze s cistotou se netrapi.. Skritci jsou povahy mile a tak Emana privitali a prijali mezi sebe.

Avsak zivot vil je odlisny od tvrde prace skritku, Eman brzo poznal, ze takova prace v dolech, kopani zlata, neni zadna prochazka ruzovym sadem. Po nekolika tydnech byl Eman pokryt takovou vrstvou spiny a prachu, ze ani skritci uz nebyli z Emana nadseni.

A jak asi vsichni vime, teprve v nuznych chvilkach pozname klady veci,ktere se nam napoprve prilis nelibi. A tak Eman, znaven a spinav, poprve v zivote vlezl do rybnicku s ulevou a dokonce potesenim. Voda ho osvezila, povzbudila a kdyz cisty a vonavy vylezl na breh, nejedna skritcice po nem hazela ockem.



Anelito

Za sedmero horami, sedmero rekami a sedmero nadry, byla jedna zeme, kde zili udatni a sexuzdatni skritkove, kteri ovsem meli sve male udy. A nymfomanky vily. Skritkove to meli doma vcelku tezke, protoze meli velmi chladne zeny, ktere s nimi nechtely vubec spat. Zato vily, ty to mely jeste horsi, pac jejich muzi vymreli, kdyz je nutily mit s nemi neustaly pohlavni styk. Joo..mohly si za to holky samy, nemely to tak prehanet. Kazdopadne v teto zemi, kde mel temer kazdy rad vecerni hratky. Byl uz velmi dlouho sexualni pust. A vsichni z toho byli nevrli. Ale pak na to prisel jeden maly skritek, zvany Don Juan ! Don Juan, to byl uspokojovac vil. V teto zemi byl totiz jakykoliv sexualni styk mezi vilami a skritky zakazan. Pod trestem smrti ! Ale Don Juan to stejne delal ! A nikdo o tom nevedel ! Ale jednoho dne ! Toho osudoveho dne ! Ho nacapali, jak si to tam rozdava s partou vil nekde v lesiku pod dubem a chteli ho rozsoudit. Dosel tedy k soudu a zacal se obhajovat, ze to preci neni tak strasny zlocin a nakonec rekl, ze by to tu stejne mel delat kazdy a pak bude narod konecne stastny. Nakonec mu uznali za pravdu a zvolili do cela nove zbudovaneho Ministerstva Sexu ! A od te doby soulozily vily a skritkove tak, jak se jim jen zachtelo. A to je konec, Deti :-*



Anynka

Pamatujete si ještě Míčka? Jak měl hloupého bratra Trolanda, ze kterého se stal podmostní trol? Tak tahle pohádka bude o něm.

Míček se totiž vyjímal nejen svou inteligencí, ale také svým velmi malým vzrůstem. Vlastně to byl takový malý, roztomilý skřítek.

Kdysi šel Míček na návštěvu ke své vílí kamarádce Jesice. Jesika byla vílí maminka a měla tři vílí syny: Petíka, Martina a nejmladšího Lukáška. Našel ji ale samotnou a v slzách.

„Ach, Jesiko, co se stalo?“ zeptal se jí vyděšený Míček.

„Před třemi dny se objevil na posteli Petíka tenhle vzkaz.“ ukázala Jesika s pláčem směrem k Petíkově postýlce. Na ní byl papírek s básničkou: „Hajinky, hajinky, pu pu pu, až usneš, tak uteču. Uteču do lesa, abys mě nenašla.“

„Ráno potom zmizel.“ A Jesika propukla v ještě strašnější pláč.

„Stejná básnička se pak *fňuk* objevila i na Martínkově postýlce *fňuk* a nakonec dneska na Lukáškově. *fňuk* A teď jsou všichni pryč.“

A tak se vydali ztracené děti hledat na to jediné místo, kde mohli kluci být. Do lesa. Šli kolem lesní tůjky, smrků a mýtinek, až došli k liščí noře, ze které se ozýval dětský pláč.

„Liško!“ zvolal Míček. „Vrať nám děti!“

A liška se vychytrale vyplížila a svým úlisným hláskem řekla: „Ale, ale, vždyť oni od tebe utekli sami. Napsali ti lísteček a pak u mne hledali útočiště.“

A Míček už věděl. „Vždyť malý Lukášek ještě ani neumí psát!“ Tehdy se Jesika vrhla na lišku a odhodila ji pryč, zatímco Míček vytahoval postupně všechny děti z nory.

A tak chytrý skřítek Míček zachránil Jesiku a všechny její děti. A ten nejstarší syn – Petík mu za to dal dia ring.



Ater Tyrranus

Bry vecir. Dnes to bude trosku z jineho soudku, tak se do toho pustime. Byla zila jednou druzinka dobrodruhu, kteri krizovali svetem, jehoz jmeno nikdo neznate, takze neni dulezite. No tato druzinka se skladala z peti lidi, bylo tam nekolik valecniku, podivny tvorecek s kotlikem a nejaky chodici plast. Valecnici byli dva - tedy valecnice, jedna byla mlada skretice a druha krasna elfka, ten clovek s tim kotlikem byl pry theurgem, skaredy a podivny skritek, pry se jim rika hobiti. No a ten plast nebyl az tak uplne prazdny, byl to zlodej, rikali mu Havras. Velmi mrstny mladik. Tak tato mala druzinka se potulovala svetem az narazila na jeden zaklety les, kde bylo mnoho ruznych tvorecku, vil a skritku. O nasi skreti valecnici vsichni moc dobre vedeli ze ma rada more krve a kolem krku nosila usi svych obeti. No a take nesla jeden artefakt, co ho druzinka mela donest do mesta, aby ziskali poradnou odmenu. Takhle si to slapali tim lesikem, az se pred nimi najednou objevil skritek, a ten cosi mumlal a mumlal a whooosh a theurg kamsi zmizel. To ovsem zbytek druzinky strasne nastvalo, tak se proti nemu rozbehli a skritek nez stihl utect.. bylo na okolnich stromech vymalovano, ale tim to neskoncilo, objevilo se jich tam vic a chudince skretici ukradli ten vzacny artefakt. To byla chyba! Vsichni skritci stihli utect, tak se za nimi dobrodruzi vydali, aby je nasli. Ubehli snad pul dne tim zatracenym lesem, kdyz celi nastvani narazili na kouzelnou vilu. “Heled,” pronesla skretice, “vilo, kde jsou ti mali zmetci?” … “Myslite skritky? No neco mi tu donesli, ale nejdriv si musite poslechnou vypraveni o nasem lese!” Tak to nase dobrodruhy vytocilo docela. Vilu podrezali, udelali si z ni kozesinku, vzali si svuj artefakt a skretice se usmala, protoze pohadka skoncila tak, jak to ma rada. Diky za pozornost.



Aimer

Byl jednou jeden deviling, který mel špatný charakter. Jedna dobrá víla Mavka mu dala pytel plný hrebíku a rekla mu, že pokaždé, když s nekým ztratí trpelivost, musí zatlouct jeden hrebík do zahradního plotu. První den zatloukl devling 37 hrebíku do zahradního plotu. V následujících týdnech se naucil ovládat. Pocet hrebíku v zahradním plotu byl stále menší. Naucil se, že zatlouct hrebík je namáhavejší než se ovládnout. Konecne přišel den, kdy kluk už nemusel zatlouci žádný hrebík. Takže šel za vílou a rekl jí to. Víla mu tedy rekla, že má každý den vytrhnout jeden hrebík ze zahradního plotu, když se ovládne. Konecne mohl deviling víle ríct, že všechny hrebíky z plotu vytrhl. Víla mu prinesla zahradní plot a rekla mu: “Dobre sis pocínal, ale i presto se podívej na ten zahradní plot. Je plný der. Ten zahradní plot už nikdy nebude jako drív. Když se s nekým hádáš a rekneš mu neco zlého, tak mu tady necháš ránu. Mužeš zasunout do cloveka nuž a mužeš ho potom vytáhnout. Rána zustane. Nepomuže, když se mockrát omluvíš, rána zustane. Slovní rána je stejne bolestivá jako telesná rána. Prátelé jsou vzácnými drahokamy, privádejí te k smíchu… … a dávají ti odvahu. Jsou připraveni ti naslouchat, když je potrebuješ, podporují te… …a otvírají ti srdce.”



Aussiecek

Kdesi hluboko v kouzelnem lese o kterem slyselo jen par lidi a ti uz jsou stejne stari a nepamatuji si to nebo uz neziji. Zili u obrovského dubu, který zde vyrostl jako prvni skřítci a vedle nich na paloucku vily. Skřítci se uz postaleti snazi nalezt království vil aby ziskali jejich pramen prani. Říká se ze tento pramen vam splni cokoliv na co si jen pomyslite… Vždy jednou za sto let se u vil konaji obrovske slavnosti při kterých oslavuji dospelost svých krasnych vil. V tuto dobu je jejich království nejvice ohrozeno ale také nejvice hlídáno. Presne na tuto dobu skritkove cekali. Bylo lehce před pulnoci. Nebe bylo krasne ciste posete hvězdami a mesic v uplnku. Nastala velkolepa oslava. Toto stoleti bylo necim vyjimecne protože dcera kralovny vil dovrsila svých sto let. Jmenovala se Linvuella. Byla velmi vesela, vtipna a samozdrejme krasna. A také byla pro kazdou spatnost.. ;) Najednou odbila pulnoc, mesic se svymi paprsky dotkl pramene pravdy a cele království ve sve majestatnosti a krase se zjevilo na paloucku. Mlade vily jedna podruhe chodili k prameni vyslovovat sve prani. Mezitím se však deli straslive věci. U severni brany se objevila armáda skritku. Bez povsimnuti vyridila ochranku, která vůbec nedavala pozor a koukala smerem na oslavu. Bylo zle skritkove byli uvnitř království. Když prisla na radu princezna Linvuella skritkove se akorat dostali k pramenu. Straze troubili na poplach a zacala ohromna bitva. Skritkove nemeli sanci avsak ještě nez utekli, unesli princeznu. Kralovna z toho byla cela nešťastna a poslala k dubu sve vyjednavace. Na druhy den rano se vratili celi potrhani a pobiti se zpravou o princezne. Skřítci chteli vymenou za Linvuellin život pramen pro sebe. Kralovna nemela na vyber a pristoupila na jejich požadavky. Když další den prisli skritkove k severni brane straze je zavedli k prameni. Prisli k prameni a vyslovili prani, nic se však nestalo. Skritkove byli velmi rozzlobeni a ptali co proc se tak deje? Princezna jelikož byla velmi chytra vedela ze prani muze vyjit jen z ust vil a tak se ujala slova. „Vite mili skřítci nas pramen pravdy je velmi vymyslivy, sice se to stava jen jednou za tisíc let ale mozna je to tu. Pramen na sto let ztraci svou ucinnost, ale ze mozna když vsichni vlezete do pramene poslechne vas.“ Jelikož byli skřítci hloupi a naivni vsichni okamzite naskakali do pramene a jakmile tam byli. Linvuella vyslovila prani, aby se vsichni skřítci vratili ke svemu dubu a nikdy si nepamatovali ze existuje nejaky pramen prani a aby spolu zili v miru. Jakmile toto prani bylo vysloveno stalo se. Od této doby zde ziji skřítci a vily v miru a Linvuella se stala kralovnou celeho kralostvi.



Ballantines

Johnnie sa opatrne plazil v prachu medzi kolajnicami.
Na opasku v puzdre ho tazil novy jednoduchy revolver,
a vo vrecku mu cinkala hrst nabojov.
Oboje dostal od otca na desiate narodeniny.
Zaroven s novou zbranou dostal aj kazanie o tom kde ju ma ist skusat.
Pod mesto, na neskodnych metalingoch a nejakych chrobakoch.
To bolo pre male deti, a Johnnie bol ako vsetci chlapci jeho veku
presvedceny o tom, ze uz je dospely viac nez dostatocne.
Preto sa teraz obozretne pohyboval nad mestom,
kde rastli nebezpecne Geografery.
Slnecniciam podobne rastliny, ktore neopatrnych okoloiducich
uspali svojim jedom a posypali svojim pelom.
Pel nevladnu obet v spanku zabil, rozlozil a mrtve telo
posluzilo ako zivina pre korene rastliny.
Zrazu jeho pozornost uputal pohyb.
Pozrel lepsie tym smerom a zbadal maleho cloveka v v zelenych satoch.
Zvedavost premohla opatrnost, Johnnie vstal
a podisiel blizsie tuto vec preskumat.
Drobne stvorenie sa prelaknuto otocilo a ukazalo chlapcovy
malu dievcensku tvar lemovanu strapatymi blondatymi vlasmi.
Strachom skrivena tvar sa rychlo zmenila
rovnakou zvedavostou aku pocitoval Johnnie.
A ty si kto? Nejaky skriatok?
spytalo sa male stvorenie.
Skriatok ….?
zakoktal sa od prekvapenia Johnnie.
No, vyzeras ako clovek ale pri tom si uplne maly.
odvetilo stvorenie.
Ja som maly?
v chlapcovom hlase sa ozvalo rozhorcenie,
sposobene znevazenim jeho velkosti.
Vsak mi siahas ledva po pas! zvolal.
No, ale si mensi ako ludia, ktorych som doteraz videla
a tak musis byt skriatok.
Ja som normalny clovek a volam sa Johnnie Walker.
Tak ja som vila, volam sa Zeleny Listok
a podla mna by si sa nemal hanbit za to, ze si skriatok.
Johnnie rezignovane pokrcil ramenami a spytal sa
Ked som prisiel tak si sa zlakla, coho s bojis?
Isla som za jednym kamaratom krtkom co tu ma banu,
a pri ceste domov ma prekvapili tie velke zle rastliny.
odvetila vila.
Aha, hm, zamyslene povedal chlapec.
No, ak by si chcela, mozem ta odprevadit domov.
dodal hned na to.
No to by bolo skvele, zaradovala sa vila.
Podme rychlo, lebo uz sme prekrocili pozadovany pocet slov,
tak nech tu zbytocne nespamujeme na maine.
vyhrkla rychlo vila a vyrazila lahkym krokom akym vedia hodit iba vily
Nebolo to daleko, cestou Johhnie Walker rozstrielal niekolko desivych
kvetin a vsetko dobre dopadlo.




Bebetka

Za devatero horami a devatero rekami stala v jedne stare laboratori Erlenmeyerova banka. A v teto bance sidlila krasna vila Aldehydicka Skupina. Zila si tam stastne a spokojene. Denne si rozcesavala svou sice kratkou, ale o to krasnejsi dvojnou vazbu Odpoledne pak vychazela do zahradky a kochala se svymi nadhernymi alfa vodiky. Jenze vsechno ma svuj konec a tak stesti vily netrvalo vecne. Jednoho dne totiz vtrhl do banky straslivy skritek Baze, radil tam a raboval v celem roztoku, az se dostal i k nasi mile vile. Jakmile pak v jeji zahradce uvidel ty prenadherne vodiky, hned se na ne vrhl a uz jeden utrhl. Ach, kdo mi tu loupi vodicek? zeptala se nestastna Aldehydicka Skupina. To jsem ja, Baze! a co Baze uchvati, jiz nikdy nenavrati! zachechtal se Baze a oddifundoval pryc. A nasi vile nastaly krusne casy. Smutne rezonovala na zahradku a zpatky a do zpevu ji nebylo. Az jednou difundoval kolem svarny a fesny vilak Aldehyd. „Hej hola, krasna Skupinko, co ze jsi tak smutna?“ zvolal. Ale, fesny vilaku, vtrhla ke mne zla baze a ukradla mi jeden vodik. zafnukala vila. „Ach, neteskni tedy, mila Skupinko, kdyz me polibis a vezmes si me za muze, cely uhlikovy venec ti dam venem.“ I stalo se. Slicna vila prestala smutnit po ukradenem vodiku a z vilaka Aldehyda se stal statny vilak Alkohol. Uz jsem ale jednou rikala, ze vsechno ma svuj konec a ani stesti tech dvou netrvalo vecne. Stalo se, ze zly skritek Baze byl udolan Kyselinou a tato Kyselina vracela vodiky vsem okradenym. Jak to Alkohol videl, chtel hnes udelat sve Aldehydicke Skupine radost, tak se natahl pro jeden proton. Nikdy uz se nevratil zpatky. Promenen v molekulu vody ted bezcilne bloudi roztokem. A vila? Ta ve svem smutku vytrhla posledni alfa vodik ze sve zahradky a hodila jej do dali. Ted jen smutne sedi a doufa, ze se na novou dvojnou vazbu naaduje molekula vody a ona opet zazije to velke aldolove stesti..



Blepta

Pred mnoha a mnoha lety jednoho krasneho rana, kdyz se slunicko zacinalo klubat z mracku, se v jedne male vesnicce zapadle v hlubokem lese narodil skritkum Anetce a Jendovi synacek Stistko. V ten samy den v tu samou chvili nedaleko v jine vesnicce se narodila holcicka, byla to mala malilinkata vila Majdalenka. Jak sel cas Stistko i Majdalenka dospely. Jednoho dne se Stistko vydal do lesa nazbirat sisky aby si mohly s maminkou a tatinkem zatopit ve svem domecku. Jak brouzdal lesem od dubu k dubu, od smrcku k jedlicce ani si nevsiml, ze se uz setmelo, kdyz tu najednou dosel k malemu paloucku plnem kopretin. Hned polozil nusi a rozbehl se podivat, kde je. Mesicek svitil na kvety tak,ze vypadali jako spousta malych hvezdicek. Nikdy takovou krasu nevidel. V tom uslysel jemnym hlaskem nekoho zpivat. Byl to tak krasny hlas, ze Stistka premohla zvedavost a pomalu se plizil travou, aby zjistil kdo to zpiva. Najednou pred sebou uvidel zpivajici, ladne tancici malickou divku s plnou naruci kopretin. Kdyz ho divka spatrila lekla se a upadla. Stistko k ni priskocil. Neboj se, ja ti neublizim.Stalo se ti neco? Odpovedela jemnym hlaskem „Ne dekuji, jenom jsem se lekla.“ Divka se rychle ladne postvila, pozbirala kopretiny a rozbehla se po paloucku,opacnym smerem od vesnicky, kde bydleli skritci. Stistko se vydal smerem domu. Celou cestu nemyslel na nic jineho nez na tu krasnou divku, odkud je, jak se jmenuje, jakto, ze ji jeste nikdy nevidel? Porad si kladl vic a vic otazek, ze si ani nevsiml, ze uz je hluboka noc. Tatinek ho hned u dveri zastavil a vyzvidal proc ma tak malo sisek a kde cely den byl. Stistko si sedl a zacal tatinkovi a mamince vypravet jak zbiral sisky a narazil na paloucek a nadhernou divku, ktera hned utekla. Tatinek se zeptal „odkud ta divka je a jak se jmenuje?“ „Ja nevim, kdyz jsem se zeptal jestli je v poradku,lekla se a utekla.“ Maminka vstala a rika „synku za svitu mesicku zpivaji jen vily.“Polibila Stistka na tvar a poprala dobrou noc. Stistko koukal na mesic a porad neumel usnout. Kdyz se mu povedlo zavrit oci zacalo ho simrat slunicko. Hned se probudil a premyslel o vile. Doufal, ze ji jeste spatri a zjisti, kdo a odkud je. Hned po praci utikal na paloucek. Cekal celou noc, nikdo neprisel. Dalsi take ne. Stistko uz prestaval vsrit, ze ji jeste nekdy uvidi. Po nekolika tydnech smutne dosel na paloucek, lehl si do travy s kopretinou v ruce a usnul, kdyz tak spal uslysel zpev na ktery tak dlouho cekal. Jakmile ho divka spatrila usmala se a pekne pozdravila „preji krasny vecer.“ Dobry vecer. rekl nesmele. Majdalenka zacala zbirat kvetiny, pohybovala se tak ladne jakoby tancovala. „Jak se jmenujes“ Majdalenka. ja jsem Stistko Usmala se“ Stistko to je krasne jmeno.“ Jsi z lesa za palouckem? vyzvidal. Ano odpovedela. Kdyz uz mela Majdalenka plnou naruc kvetin, prisedla si a nesmele rekla „uz musim jit, maminka me ceka.“ „uvidim te zitra?“ rekl septem. Zamavala mi jemnou rucickou a otancovala za paloucek do lesa na druhe strane. Hned jak Stistko dosel domu s usmevem vykrikl“Maminko, tatinku jmenuje se Majdalenka a je to vila z toho lesa za palouckem.“ Pak se posadil „Maminko zamiloval jsem se.“ „Nevim synku, vily tancujou pri svitu mesicku a ve dne spi, my naopak v noci spime a za slunicka se starame o les. To bude nemozne vzit si ji za zenu, podotkl tatinek.“ Ale tati rekl smutne Stistko. Maminka uvarila caj, posadila se ke stolu a povida. „My ti s tatinkem nechceme branit ve stesti, ale nevim, nevim. Jestli ji tak moc milujes, zajdi zitra za dedeckem, ten by ti mohl poradit. Jak jsem byla mala vypravel mi pohadku o skritkovy a vile a jejich lasce. Uz si nepamatuji, jak to s nima dopadlo.“ Objal maminku a podekoval. Rano bezel za dedeckem, posadili se na parez a Stistko zacal vyzvidat. Starecek se zamyslel a zacal vypravet, jak se skritek zamiloval, chodil v noci na paloucek divat se, kdyz tancila, zpivala a jak se spolu smali. Najednou se odmlcel a zvaznel. Stalo se neco? zeptal se Stistko. Dedecek se smutne pousmal a pokracoval.“Ti dva se chteli vzit, ale osud tomu nepral. Jejich rodice se svatbou nesouhlasili a ty dva od sebe rozdelili. Cely zivot byli nestastni a neprestali na sebe myslet.“ Ale dedecku, ja si Majdalenku vezmu, at se stane co chce. vykrikl. Starecek se postavil, poplacal mladika po ramenou „ubran si svoji lasku pred celym svetem, nevzdej to jako ja.“ Stistko podekoval,rozloucil se a odesel domu. K veceru se vydal napaloucek, aby Majdalence rekl, jak ji ma rad a chce si ji vzit za zenu. Celou noc za svitu mesicku sedeli a povidali. No a jak to v pohadkach konci, za nekolik tydnu byla svatba. Skritek a vila si postavili domecek na konci lesa u paloucku a pokud nezemreli, ziji stastne mnoho let. Zazvonil zvonec a pohadky je konec.



Blind Mag

Jak jsem slibila, budeme dal mluvit o Aralce. Ubehl temer rok, a Aralka byla cim dal krasnejsi. Mnoho princu a slechticu chtelo, aby si je vzala, ale ona vsechny nesmele odmitala. Aby unikla neustalym zadostem o ruku, vypravila se tajne do maleho zamecku v horach. Cele dny delala, co se ji zlibilo, a hlavne mela klid od doternych napadniku. Az jednoho dne narazila pri lovu na malickou vilu. Mela zlamana kridylka a zdalo se, ze brzy prochladne. Aralka ji vzala k sobe na zamecek a nechala si poslat mocne kouzelniky, aby vile pomohli. Nikdo vsak nedokazal vilu uzdravit. Jednou prisel k zamecku otrhany vandrak. Aralka, vedoma si toho, ze u lidi zalezi vice na povaze nez vzhledu, mu nabidla pristresi. Vandrak si poslechl pribeh o vile, a pak Aralce vypravel o skritkovi, ktery pry dokaze vse. Jeho jmeno bylo Rampelnik. Aralka, odhodlana vilu zachranit, zacala Rampelnika hledat. Ale Ramplenik si nasel ji. Kdyz mu vysvetlila, nac jeho pomoc potrebuje, rozhodl se, ze ji pomuze Ovsem bude to Aralku neco stat - praminek vlasu. Aralka bez zavahani souhlasila. Stacilo jedno kouzlo, a vila byla v poradku, ovsem Rampelnik ji unesl. Aralka se nastvala - zaplatila cenu, ale on ji presto osidil. Trvalo temer rok, nez nasla misto, kde se Rampelnik ukryval. Byl to stary, temer zborceny hrad. Aralka se v noci vplizila dovnitr. Nasla vilu zavrenou v kleci, odkud nemohla pouzivat magii. Aralka klec rozbila a vila se dostala ven. V tu chvili se objevil Rampelnik. Strhl se magicky boj mezi vilou a skritkem. Nastesti pro Aralku vyhrala vila a Rampelnik byl jednou pro vzdy znicen. Vila podekovala Aralce za dvoji zachranu a dala ji amulet, se kterym najde svou pravou lasku. Pak prenesla Aralku na hrad. Aralka o ni jiz nikdy neslysela.



Claya

V dobach, kdy lide zili ve vire, ze se mezi nimi pohybuji vily, skritci a carodejnice, se odehrava pribeh o vile Aleere. Aleera byla dcera krale vil Alberta a vily Liliany, ktera zemrela pri Aleerine porodu. Truchlila nad jeji ztratou cela rise.. Sam kral se dlouho nemohl podivat na dceru aniz by se mu oci nezalily slzami a mysl vzpominkami na jeho milovanou. Aleera rostla jako z vody, byla to vesela a vskutku moc hodna vila. Jeji otec na ni byl pravem pysny, ale to az do dne, kdy se s nim Aleera osklive pohadala. „Procpak se nemuzu podivat do skritciho sveta? Poslouchala jsem Miriam a ta rikala, ze je to krasny svet. Chci se tam podivat, alespon na jeden den tatinku.“ Krale vsak dcerino proseni jeste vice rozhorcilo.. „Nikdy! Miriam neposlouchej, ve skritcim svete byla naposledy pred mnoha lety! Od te doby se jejich k nepoznani zmenil k horsimu! Vetsina skritku jsou chamtivi lhari! Nemaji tuseni co je to cest a ucta k druhym! Nepustim te a to je me posledni slovo!“ Kral se naposledy podival na dceru a odesel do svych pokoju. Vila byla vzdy poslusna, ale ted se ji prikaz vubec nelibil.. pockala tedy az se nad risi snese noc, vykradla se ze zamku a vydala se na cestu do skritciho sveta. Prebrodila mnoho kristalovych potucku, presla nespocet vonnych luk, az dosla ke skale, ktera delila skritci svet od jejich rise. Dotkla se kouzelneho kamene, vyckala az se skala dostatecne otevre a vstoupila do male jeskynky na jejimz konci si pohravaly slunecni paprsky. Pri vychodu z jeskyne se jeji odev zmenil z nadhernych zdobenych satu na rozcupovany, zeleny sat. Na dalsi pout se vydala po uzke cesticce. Sotva usla par kroku uslysela za sebou dupot mnohocetnych nohou. Otocila se tedy aby zjistila, kdo se k ni blizi.. „Zmiz z cesty!! Nevidis ze jede kraluv radce?!!“ krikl na ni prvni vojak z pocetne druziny. Zarazena takovou hrubosti Aleera couvla na stranu. Po projiti skupiny vojaku se se vydala dal cestou. Nadale Aleera verila, ze skritci nejsou takovi, za jake je otec ma. Na sve pouti ale bohuzel potkavala jen same sobecke a necitlive osoby. Kazdy se na ni osopil, kdyz se ptala na cestu. Zoufala vila sedla na kraj cesty a premyslela o pri, kterou s otcem vedla.. „Skritci jsou asi opravdu takovi, jak rikal tatinek..“ pomyslela si.. Rozhodnuta vratit se domu vstala a chtela se vydat zpet, v tom zastavil u stareho dubu pobliz Aleery kralovsky posel a zavesil na nej cedulku s oznamenim, ze se hleda kraluv syn a kdo ho pry najde nebo bude vedet, kde se nachazi, az se neprodlene hlasi u skritciho krale Maxalia. Odmena cini tisic zlatych. Protoze byla Aleera velmi hodna vila a citila za zmizenim kralova syna nejakou nove poznanou skritci podlost, rozhodla se prince najit a pomoci mu. Vila mluvila reci vsech zvirat a rostlin. I ptala se ptacku, stromu, srnek a mravenecku, ale zadny o princovi neslysel.. Az narazila na starou vranu, „Princ je zajat kralovym radcem na starem hradu severne odsud.“ „Radce je podly a chamtivy, dej si pozor Aleero!“ …„Odkud znas moje jmeno?“ ptala se prekvapene Aleera.. „Znala jsem tvoji matku a obcas se k vam zaletim podivat.. ..Kral Albert se rmouti tvym utekem..“ „Az pomuzes princi, hled se rychle vratit domu!“ odpovedela vrana a vzletla k oblakum.. Vila sla dle pokynu okridlene radkyne. Vecer stanula pred hruzu nahanejici zriceninou hradu. Vsude kolem ni bylo hrobove ticho. Pomalounku se kradla mezi polorozpadlymi stenami. Vesla do prvni komory. Nikdo tam nebyl. Na konci na ni cekaly zamcene dvere. Potichounku rekla zaklinadlo, ktere dvere odemklo.. zustala stat na prahu..Sledovala postavu privazanou ke stene retezy. Vesla do mistnosti a zavrela za sebou a rychle dosla k trpicimu princi Tu zustala prekvapene stat.. muz pred ni byl na skritka neskutecne krasny.. Zbavila prince okovu a pomoci kouzelne mlhy jej prenesla do jeho zamku. Naposledy se na nej podivala a navzdy opustila skritci svet, aniz by nekdo vedel, kdo prince zachranil. Kral nechal proradneho skretiho radce popravit a princ se stastne ozenil s princeznou z vedlejsiho panstvi. A vila Aleera? Ta se po svem navratu uz nikdy nepokusila otce neuposlechnout. A tak tancila a hrala si s ostatnimi vilami na paloucku, jak to bylo pred svym zkoumavym vyletem do sveta skritku… a jestli neumrela, tanci v risi vil do dnes :)



Deana

Kde bolo tam bolo, bol raz jeden krasny letny den. Na oblohe plavali biele oblaciky. Pod oblacikmi kruzil orol, a rozhliadal sa po hore co sa rozprestierala pod nim. Pod horou bola luka plna kvietkov, crvckov, chrobacikov a zelenych konikov. V strede luky stalo jedno velke mravenisko. Maly skriatok Jozko, sa dnes ulial zo skoly,ale zato si prisiel pozriet co sa deje v okoli mraveniska. Vidi ako jeden mravcek nesie omrvinku, druhy slamku, treti musie kridlo, stvrty volaco a ten dalsi zas nieco. Behaju sem a tam, len sa to tak hemzi.“ Chudence “, pomyslel si skriatok Jozko. “ Je ich mozno aj milion a musia sa tlacit v jednom mravenisku. Spravim im ja nove este lepsie, nez je to ich stare mravenisko.“ A tak nanosil kopku hliny, z hliny urobil kopcek, do kopceka spravil dierky aj chodby aby mali mravce kadial prechadzat. Dookola nasadil margaretky, aj chodnicky urobil, aby mravce nezabludili. Aj omrvinky im nasypal, aby neboli hladne. “ Krasne “, pomyslel si Jozko. Ked bolo vsetko hotove, odtrhol dlhu travu a polozil ju medzi mravce, a tak zacal prenasat mravceky do ich noveho domova. Preniesol ich hodne, mozno aj sto. Potom si sadol na zem pozeral sa ako sa paci mravcekom v novom domove. Ale stala sa cudna vec, mravce pochytali omrvinky, a ani sa neobzerali a hybaj - utekali do stareho mraveniska. Darmo sa skriatok Jozko hneval, ani jedne mravcek nechcel zostat v novom krasnom domceku. Vsetky sa vratili nazad domov. Unaveny skriatok Jozko sa teda tiez vratil domov a rozpovedal svoj zazitok svojim rodicom a surodencom. Az doma si uvedomil, ze aj mravceky sa vratili tam kde byvali ich mamy, tatkovia, surodenci a kamarati, lebo vsade dobre, ale doma medzi svojimi je najlepsie. A to je koniec dnesnej rozpravky. Dobru noc.



Derry

Byl jednou jeden znudený krtek který nevedel co si pocít a tak se rozhodl že udelá metro … Jenže vedel, že sám na to nestací a proto si prizval kamarády krtky s okolní zahrady… Po dlouhých a namáhávých dnech kopání mely hotovo , a mohly metro slávnostne otvoriť (to som pridala ja, akosik som kúsok buď stratila, alebo nebol napísaný) Jenže co se nestalo, do metra se jim nastehovaly zlé a zákerné žížaly. Ubohý a unavený krtek nevedel co si pocít a pak náhle dostal genialní nápad.. O ano, nechá žížaly vytopit. Dohodl se ze všemi jeho prátely a zabraly všechny východy a do nich nastrkaly hadice… Pustily vodu a všechny žížaly utopili a udelaly si z nich zásoby potravy… (nádherná časť z mainu - dúfam, že to bolo pod cibuľovým záhonom, tak si z nich spravili utopencov :P) Krtci používají metro do ted a mají ho schované hluboko pod zemí aby ho lidé nenašly..

A to je Konec.. ^^



Eiji

~~ Polni cestou kraceli sumari do visky hrat ~~
~~ svatby, pohrby tahle cesta poznala mnohokrat ~~
~~ po jedne svatbe se chudym lidem synek narodil ~~
~~ a tata mu u prasny cesty zivota strom zasadil ~~
A vtedy zacina aj nasa rozpravka, pretoze ako kazdy strom, aj tento mal svoju stromovu vilu, ktora sa volala Anicka. Anicka sa o svoj strom vzorne starala, a preto vyrastol do vysky a krasy.
~~ A on tam stal a koukal do poli ~~
~~ byl jak kral sam v celem okoli ~~
Putnici sa pod jeho kosatou korunou radi zastavili na chvilku oddychu, a obcas Anicke zahrali rozne pekne piesne. No kedze su vily velmi spolocenske, a strom stal jediny v poliach, Anicke po case zacalo byt velmi smutno. Aj trava ma sice svoje vily, no tie su malicke, a so stromovymi vilami sa nerozpravaju. Putnici sa pod Stromom nezastavovali kazdy den, a tak vila coraz castejsie rozmyslala, ci sa nevyda na vandrovku.
~~ Leta bezi a na ten pribeh si uz nikto nevzpomel ~~
~~ jen kosaty strom se u cesty ve vetru tise chvel ~~
Niezeby vila nemala rada svoj strom, alebo by ju nebavilo sa on starat, to vobec nie. Stale ho milovala a bala sa od neho odist. No zivot v izolacii od ostatnych vil a kuzelnych bytosti ju nicil a citila ze to uz viac nevydrzi, ked tu zrazu… Okolo siel skriatok Janko. Skriatkovia totiz zvyknu putovat svetom, kedze nemaju, tak ako vily, svoje miesto, o ktore sa musia starat. Strom sa mu velmi pacil, i rozhodol sa hned, ze sa musi dat s vilou, ktorej strom patri do reci, pretoze o taky krasny strom sa musi starat naozaj krasna vila. Anicka si uz chystala veci do batozka, ked tu pocuje spod stroma hlas. Cela zvedava vykukla, a vidi tam Janka. Velmi sa mu potesila, lebo to bola prva rozpravkova bytost, s ktorou sa mohla po dlhom case porozpravat. Dali sa do reci, a hned si padli do oka. Bola to velka laska na prvy pohlad. A tak travili spolu cele dni a noci (skriatkovia a vily predsa nepotrebuju spat) spevom a tancom, staranim sa o strom, a ten vyrastol este vacsi a este krajsi. A boli velmi stastni ze su spolu. Anicka mala velke stastie, lebo to ani nevedela, ale keby odisla od stromu sama, tak by velmi rychlo schradla a umrela, pretoze bez lasky k svojmu stromu by uz jej existencia nemala vyznam. Janko jej teda zachranil zivot. Vo svete vsak neziju len rozpravkove bytosti, ale aj ludia a ti castokrat neberu ohlad na zivoty rozpravkovych bytosti.
~~ a z visky bylo mesto a to mesto zaclo chtit ~~
~~ asfaltovy koberec az na namesti mit ~~
~~ ze strom byl v ceste planovane to maly problem byl ~~
~~ ostrou pilou se ten problem snadno vyresil ~~
~~ tak naposled se do nebe nas strom pak podival ~~
~~ a tupou ranu do vetvovi snad uz ani nevnimal ~~
Pre Anicku s Jankom to bolo strasne. Ich domov, ich stastie, o vsetko ich chceli ludia pripravit. A co je taka stromova vila bez svojho stromu? Ked zacali padat prve rany, Janko chytil Anicku a tahal ju prec, aby sa na to nemusela pozerat. No ona to citila, a bolelo to, ach, tak strasne…
~~ Pri stavbe se objevilo ze silnice bude dal ~~
~~ a tak kousek od nove cesty smutny parez stal ~~
~~ detem a vyletnikum z vysky nikto nemaval ~~
~~ a pritel vitr si na strnistich z nouze o nem pisen hral ~~
A Anicka zatial zacinala blednut. Jej strom uz nezil, a tak ani ona uz nevidela zmysel v tom ostavat na tomto svete. Ked uz citila ze prichadza jej posledna chvilka, zdvihla pohlad k Jankovi, ze sa s nim naposledy rozluci… A pri pohlade na neho si uvedomila, ze jej zivot predsa ma zmysel. Ze ma Janka, a ze ked nema svoj strom, moze ist navstivit ine vily. A pomoct im, poradit im, hlavne tie ktore byvaju v stromoch ako v tom jej, ktory je daleko od lesa, aby im nebolo tak smutno. A od tej doby Anicka s Jankom cestuju po svete, navstevuju vily, a robia vily stastnejsimi a svet krajsim.



Empatie

Jak Runcajz medvedici skolil…

Sel si takhle Runcajz po svem reviru kdyz najednou zaslysel desny rev. Patral, patral po krovi, az se dopatral puvodce toho hluku. Byla to stara medvedice chycena do pasti…,…chudak hneda chlupata se nevedela osvobodit, tak Runcajz nelenil, stahl kalhoty a… …a sakra xD

Pardom mile deti, spatna pohadka ^^ nooo *list list* Jo tak treba jinou :) tahle bude o tom jak se mladik stal knezem:) Zil byl jeden mlady klucina pobliz klastera… …rodinu mel velkou a dokonce jeho strejda pracoval v klastere jako rezbarsky mistr. Tento klucina se jmenoval Melias a jeho tatinek strycek byl moc pobozny. Pral si aby meli v rodine alespon jednoho mnicha, jenomze jak to tak chodi, tak lide si boha nevybiraji, to buh si vybira je a Melias ne a ne stat se vhodnym kandidatem :( Do seminare nechodil, predspanim se nemodlil, na msi byl jen jednou tydne. Jako kazdej malej kluk radeji strojil lumparny, zlobil kde se dalo a kradl sousedum ceresne ^^ Jednoho dne ale… Kdyz strejda zrovna vyrezaval nejaky dlouhy kus klacku na lavicce na zahrade, si chtel Melias vylezt na svoji oblibenou ceresni a strilet po lidech pecky:) Jak se tak skrabe na strom, strejda rychle vstal a vsi silou ho palici ovalil rovnou po hlave ^^ Kdyz se Melias vzpamatoval, lezel uz v posteli a nevedel co se stalo. Kdyz strejda mu rekl: “to na tebe sahl prst bozi” A Melias zacal skutecne verit… …veril tak silne ze se s nej nakonec ten knez stal. Byl vzorem pro cely klaster i vesnici kolem… …a nikdy nikomu nerekl, ze to bylo protoze… Videl co udelal bozi prst, a nepral si okusit bozi pest ^^



Enchantress

Jedneho krasneho letneho dna skriatkovia pobehovali a pracovali, kazdy z nich mal nieco na robote na cistinke. Pod lesom bolo velmi rusno. Vacsinou zbierali ovocie ktore si rozdelili na obed. Ked sa najedli tak prisla vytuzena siesta. Uz takmer vsetci spali ked zo stromu padlo jablko skriatkovi rovno na celo. Ked sa pozorne zapozeral hore tak uvidel ako na strome sa santia vily. Po nejakom case dievcence skriatkom navrhli aby ich prisli navstivit hore. Po vetre im poslali mrak. Skriatkovia sa bali, ze spadnu no nakoniec nabrali odvahu a vyliezli hore. Tu cestu si nesmierne uzivali , lebo taky to vyhlad este v zivote nemali. Cely zvysok dna sa s vilami hrali. Ked sa blizil vecer , skriatkovia sa pomalicky chystali domov, presvedcili vily aby prisli aj oni niekedy dole k nim. Na druhe krasne ranko, skriatkovia cely nateseni sa ponahlali k cistinke. Kazdu chvilku pozerali na stromy no vily nevideli. Den im ubehal velmi pomalicky. Prisla siesta a s nimi aj spanok. Ked sa uz zdalo , ze sa vily uz neukazu , spadlo jablko opat skriatkovy na hlavu. Uz sa nezlostil , lebo vedel ze su to vily. Zavovali ich dole a cely den sa znova hrali. Takto si nasli skriatkovia nove kamaratky a kazdy den sa spolu hraju az do dnes.



Enia

V lese nedaleko Payonu žila rodinka malých skřítků. Tatínek, maminka a malý skříteček Mlanicek a skřítka Duricka. Skřítčí děti byly neposedné stejně jako naše, a často se toulaly daleko do lesa. Jednoho dne je ale zastihla bouřka když byli dost daleko od domova. Zalezli proto pod velký list, aby se chránili před nejhorším nečasem. K jejich velkému překvapení nebyli pod listem sami. Stejný nápad dostal starý nevrlý zlatohlávek. Skřítčí děti byly zvědavé, a tak se zajímaly o to, co přivedlo na toto místo právě tohoto broučka. Zlatohlávek byl rozmrzelý, že ho při odpočinku ruší taková mrňata, ale bouřka byla dlouhá a nakonec se rozpovídal. Přišel prý až z lesa za potokem. Hledá kouzelnou vílu, protože ta jediná prý může zachránit jeho les před zlým dravcem, který terorizuje celou oblast. Skřítkům bylo líto broučka i všech ostatních zvířátek v jeho lese a rozhodli se pomoct mu najít vílu. Vzpomněli si, že jim rodiče vyprávěli o nějaké víle, která žije v chaloupce pod skalkou. Když přešel nejhorší nečas, vydali se s broučkem k chaloupce. Cesta nebyla jednoduchá, ale nakonec se s vílou shledali. Ona už o neštěstí v sousedním lese slyšela, ale potřebuje prý jejich pomoc, aby se povedlo vyhnat dravce pryč. Šli společně k domovu broučka a tam víla zaklínadlem nechala skřítky vyrůst a zesílit. Skřítečci si počíhali na dravce, který se jich lekl a raději utekl. Víla je pak vrátila do jejich původní podoby a všichni byli šťastni, že v lese bude nadále klid a bezpečí.



Enriel

To jsem se takhle zase jednou toulal po svete, az jsem zavital do lesniho mesta Payon. Sel jsem na prochazku do mistniho haje, obdivoval jsem prirodu a samozrejme nedaval pozor na cestu. A tak se stalo, ze jsem do neceho slapl, az to zapraskalo. Nejdrive jsem se lekl, ze na me nekdo nastrazil jakousi past, avsak zdalo se, ze jsem rozslapl neco co vypadalo jako malicky domecek. Vedle neho stal malicky muzicek, skritci se jim tusim rika, a pekne nadaval. Nejsem zadny kazisvet, to se tedy rozumi, ze me to pekne mrzelo. Tak se ke skritkovi naklonim a zacnu se mu omlouvat. Pidimuzik ale ne a ne prestat, ani se mu vlastne nedivim, i me by rozzlobilo, kdyby mi nekdo rozboril domek. Jak jsem tam tak stal a premyslel, co delat, kde se vzala tu se vzala, priletla opravdicka vila. Vypadala rozespale a hned se zacla vyptavat, co ze se to deje, ze skritek tak lamentuje. Vse jsem ji samozrejme vylicil, a ze me to hrozne mrzi. Vila vypadala, ze by se rada vratila do rise sneni a tak mi slibila, ze kdyz dostane hubicku, vsechno vrati do puvodniho stavu. Samo sebou jsem ochotne souhlasil, nejen, ze bude vse napraveno, ale jeste budu smet polibit vilu. Skritek jen nevericne prihlizel, ale kdyz se vila dala do prace, nic nerekl a ocividne nasupene zalezl dovnitr. Ja jsem vile podekoval, ona zivla, ze se nic nestalo, rozloucila se a letela pryc. A ja se domu vratil s hezkou historkou.



Forsaken

Pohadka o skritkovi Ferdaskovi a Lesni vile
Pred davnymi casy, ktere uz si pamatuji jen stare moudrosti zil v hlubokem lese jeden mily potulny skritek rarasek Jeho kamaradi mu rikali Ferdasek. Byl, pravda, trochu porostlejsi nez se patri. zkratka takovy skritci Tarzan, ale presto skritek s obrovskym srdickem Jednoho jarniho vecera, kdy uz Slunicko unavou pomalu zapadalo za kopce pobihal skritek Ferďasek ve vetru od dubu k dubu od jedlicky k jedlicce, od smrcku k borovici a sbiral malinke sisky aby si mohl zatopit ve sve skrovne mechove chaloupce. Dekuji Ti Maticko Prirodo za Tve dary rekl, kdyz sebral ze zeme posledni sisku a poklonil se az k zemi. Jakmile vstal, leknutim div nespadl na zadek. Z hloubi lesa kracela lehounce vila jemna jako hedvabi Byla ale tak strasne rozcuchana, ze by se ji polekaly i carodejnice. Vila jemne rozmyslela krok po kroku. V rukou nesla naruc kopretin. Byla nema, ale presto se usmivala siroko daleko. Ahoj vilo pozdravil ji prekvapeny skritek, pricemz ji venoval usmev. Tak mily, az to hralo u srdce. Vila se jen podivala a zacervenala se. Sklonila hlavu k zemi. Promluvit nemohla a byla tak placha. ze se utekla schovat za nejblizsi dub. Skritek sel za ni, ale uz tam nebyla. Jen kopretina po ni zustala. Skritek ji sebral ze zeme a privonel. Druhy den sbiral Ferdasek hrasek u potoka. Najednou uslysel podezrele jemne splouchani vlnek. Takhle se preci nevlni bezne vlnky pomyslel si. Kdyz se podival smerem k tomu prazvlastnimu zvuku, vsiml si ze ve vode smaci vila sve dlouhe vlasy rozcuchane z lesniho pobihani. Tise a nerusene za ni prisel, aby ji nevylekal. Sedl si na samy kraj brehu. Nevsimla si ho. Najednou vsak uslysela tiche zpivani. Jako by nekdo zpival ukolebavku. Zaposlouchala se do jemneho a prijemneho hlasku. Citila se jako volna vlnka reky. Stacilo se jen rozplynout do prostoru Kdopak tady tak krasne zpiva zeptala se. Prekvapilo ji, ze zase nasla svoji ztracenou rec. I skritek na vilu prekvapene koukal. Mel radost ,ze konecne promluvila Dekuji ti skritku, vratil jsi mi svym krasnym zpevem muj ztraceny hlas Za to Te provedu vsemi lesy kolem a ukazu Ti krasy prirody Budu rad odvetil skritek. Vila se jen usmala roztancila se k nejblizsimu buku a tam zmizela v oparu mlhy.



Greener

Za sedmero horama, sedmero rekama, sedmero lesy a sedmero horama lezela mala kouzelna zemicka a v te zila vselijaka pohadkova havet. V teto zemi, kde litala pecena kurata primo do ust hladovych obyvatel, byla i mala kralovstvi vil a skritku. Tato dve kralovstvi spolu vedla po generace krvavou valku, jejiz pocatek je jiz davno zapomenut. Po lesich se toulala komanda vil a vilaku a snazila se svymi akcemi zlikvidovat skupiny bojechtivych skritku a jejich samicek, jejichz nazev vazne nejsem schopen vymyslet. Jednoho krasneho dne doslo k tomu, k cemu jednoho krasneho dne zakonite muselo dojit. Narazila na sebe dve posledni komanda s poslednimi zastupci sveho druhu. Vili skupina se snazila obklicit nepocetnou druzinu skritku. Pouzivali vselijakych hanebnych triku, jako jsou falesne stopy, navnady a nenapadne napadne schovane tajne vzkazy. Kdyz uz se jim nakonec podarilo nebohe skritky dostat tam, kam chteli, zautocila na vsechny jednotka nahodne prochazejicich trpaslicich zabijaku, kteri jsou znami svou vybusnou povahou. Vily a skritci se proti nim spojili a zahnala tyto darebaky tam, odkud prisli. Pri pohrbivani svych padlych si trosku povidali a zjistili, ze vazne netusi, proc by se meli dal zabijet. Podepsali mirovou smlouvu a od te doby byl v kouzelne zemicce klid a ona vselijaka pohadkova havet zije sve stastne zivoty dodnes.



Hastrmanek

Jednou se Hastrmanek probudil jeste pred smrakanim a hnedle se mu neco nezdalo. Pod nim v trave cosi sustilo, kmitalo sem a tam Ia mel dojem, jako kdyz veskere vtve a klacky a kousky drivi putuji doprostred paseky. Seskocil z vetve na zem a uz videl, co se deje. Cela armada skritku snasela to drivi doprostred palouku a stavela z nej obrovskou hranici. Jednoho takoveho pisisvora s mu podarilo zastavit a ten mu prekotne vypravel, ze dneska vila Zrzalina slavi narozeniny ze bude velka slava a tanec kolem ohne a ze je dost divny, ze Hastrmanek o nicem nevi. Hastrmanek se na oplqatku urazene podivil, ze se jemu nic nereklo a ze se tedy nikdo nebude moct pozastavit nad tim, ze nema zadny darek. Skritek se jen zachechtal, pronesl neco o prekvapeni a ze vsak ona si Zrzalina uz nejaky ten darek vybere. Hastrmanek zacal byt docela zvedavy a pro jistotu se ucesal a navesil na sebe kdejakou pentli, kterou doma nasel ze zbytku oblecení své dusickove sbirky. Hned po setmeni vyrzil na palouk a tam sebou málem prastil o parez, kdyz spatril to nejkrasnejsi stvoreni, s jakym se doposud setkal. Zrzalina byla zelena jako om, ale takova pruzracna, lehounka a moc mile se na nej usmivala. Pak se mu uklonila a vyzvala ho k tanci s tim, ze dneska je jejim vyvolenym tanecnikem prave on, Hastrmanek. Tomu sice bylo podezrele, ze se vsichni skritci kolem dost potmesile pochechtavaji, ale nerikal nic, rozhledl se po kapele a nastavil naruc na nejaky ten klasicky tanec. V tom pred ohen predstoupilo par skritku a spustili takovej beat box, ze ted uz sebou Hastrmanek prastil o parez na ostro a Kdyz se do toho vseho zacala Zrzalina svijet a repovat cosi o znecisteni zivotniho prostredi, milej vodnik vzal kramli do dutiny sve vrby a tyden ho nikdo nespatril. Filmari si sbalili svy nacini a vzdali to taky s tim, ze kterej trouba vybiral toho zmizelyho komparzistu. Takova hezka pohadka to mohla byt, rekl si mesic a zalez za mraky, kam ani media nedohlednou.



Healplzak

Za siedmimi warpami a za siedmimi NPC
bol jeden exorcista. Volal sa Magnus.
Chodil sa po svete sam a bojoval s demonmy a nemrtvymi.
Bojoval s nimy tak casto, az mu to mierne zacalo liezt na mozog.
Videl demonov za kazdym rohom, zdalo sa mu,
ze z kazdej diery co minie, sa nanho hrnie nemrtvy.
Jedneho dna, ked sa vynimocne nenachadzal v dungeone,
ale prechadzal sa v lese, zbadal zrazu nejakeho tvora.
Podobalo sa to na cloveka, krasnu zenu, s lahkym krokom
a dlhymi vlasmi.
Zvyknuty na mamenie demonickych sukubov,
hned zacal kuzlit mocny exorcizmus.
A co sa nestalo, nebol to ziadny sukubus,
ale lesna vila, podstaty sice demonickej
ale zijuca v miery s lesom a neagresivna.
No, v kazdom pripade, exorcizmus ju nemilosrdne rozdrvil.
Magnus spokojne obzeral mrtvolu, a nebudeme radsej hovorit
co mu chodilo po rozume, kedze to bola pekna zenska,
ked zrazu z krovia ….
vyskocil skriatok!
A hned do exorcistu: „Ty jeden obludnik! Ty si zabil lesnu vilu!“
„To bola moja laska, ja som ju miloval! Za to ta roztrham!“
Magnus si ho udivene prezera, ked zrazu trenovanym okom zbadal,
ze skriatok je sedozeleneho odtiena, trochu pozosivany,
a celkovo tak nejak mrtvolneho vzhladu.
Skratok zatial nelenil a zacal nanho chrlit z nosa jed!
Akoby nieco take mohlo zaskocit takeho skuseneho exorcistu.
Vykuzlil dalsi exorcizmus, a nemrtveho skriatka
rozmliazdila svata moc.
A potom … po dobre vykonanej praci siel spat.




Charlene

Kedysi davno zil jeden skriatok, ktory sa zivil kopanim pokladov. Raz ho osud zavial do maleho kraja, kde stretol nadhernu lesnu vilu. Ihned sa do nej zamiloval a rozhodol sa, ze si ju vezme za zenu. Tak sa aj stalo. Na svete ale bolo este vela pokladov, ktore chcel skriatok vykopat a tak o niekolko dni po svadbe sa znova vybral na cestu. Rok ubehol a jeho zena-vila porodila syna. Skriatok v tom case kopal poklad v nedalekom kraji, ale domov neprisiel. To sa potom stavalo aj nesor,ze sa pre mnozstvo povinnosti nezastavil doma. Vila dlho cakala na svojho muza az nakoniec vzala syna do narucia a vysla na vysoku horu. Odtial sa zahladela do dialky a v dialke zbadala vojho muza pri praci. Zabudla pritom jest aj spat, zabudla na seba aj na syna Len sa divala do dialky. A tak pomaly skamenela.13 rokov trvalo skriatkovi kym vykopal vsetky poklady. Spokojny so svojou pracou sa vratil domov, ale zenu doma nenasiel. Ihned vybehol na vrch hory, kde zbadal kamen, ktory mal podobu zeny s dietatom. Spoznal svoju zenu a zacal strasne plakat. Plakal tak dlho az kamen pukol. Ako sa skala rozdvojila vyskocila z nej jeho zena aj dieta. Skriatok ich natesene vzal domov a uz nidky ich neopustl



Chrissie

Kdysi davno zilo jedno devce, ktere se jmenovalo Ella. Kdyz se Ella narodila sudicka ji dala jako dar poslusnost, takze chudak Ella musela kazdeho na slovo poslouchat a tenhle dar byl pro ni kletba, proto to drzela v tajnosti. Kdyz jeji matka zemrela a jeji otec si privedl novou zenu, zacalo ji trapeni. Jeji macecha mela dve dcery, ktere brzo prisli na to, ze Ella musi kazdeho poslouchat.tak toho zacali zneuzivat. Ella se teda rozhodla ze utece a poprosila kouzelnou vilu o pomoc, jenze kouzelna vila si radsi sla do vzdaleneho mesta na vecirek a tak se ji ella vydala hledat. Bloudila dlouhe dny, ale nastesti ji pomahali lesni skritci, lesavky a obri. na sve ceste potkala i hezkeho prince, ktery byl na ceste na svuj zamek. Par dni putovali spolecne a zamilovali se do sebe. Nakonec princ pomohl elle na jeji ceste za kouzelnou vilou, ktera ellu nakonec zbavila daru poslusnosti a princ se rozhodl ze si ellu vezme za zenu a privedl si ji do zamku, kde se konala velika svadba a jeji nevlastni sestry se nakonec s ellou usmirili.



Ikamono

Pohadka o skritkovi Jamikovi a Lesni vile
Pred davnymi casy, ktere uz si pamatuji jen stare moudrosti zil v hlubokem lese jeden mily potulny skritek rarasek. Jeho kamaradi mu rikali Jamik. Byl, pravda, trochu porostlejsi nez se patri. Zkratka takovy skritci Tarzan, ale presto skritek s obrovskym srdickem. Jednoho jarniho vecera, kdy uz Slunicko unavou pomalu zapadalo za kopc pobihal skritek Jamik ve vetru od dubu k dubu od jedlicky k jedlicce, od smrcku k borovici a sbiral malinke sisky aby si mohl zatopit ve sve skrovne mechove chaloupce. Dekuji Ti Maticko Prirodo za Tve dary rekl, kdyz sebral ze zeme posledni sisku a poklonil se az k zemi. Jakmile vstal, leknutim div nespadl na zadek. Z hloubi lesa kracela lehounce vila jemna jako hedvabi. Byla ale tak strasne rozcuchana, ze by se ji polekaly i carodejnice. Vila jemne rozmyslela krok po kroku. V rukou nesla naruc kopretin. Byla nema, ale presto se usmivala siroko daleko. Ahoj vilo pozdravil ji prekvapeny skritek, pricemz ji venoval mily usm. Tak mily, az to hralo u srdce. Vila se jen podivala a zacervenala se. Sklonila hlavu k zemi. Promluvit nemohla a byla tak placha ze se utekla schovat za nejblizsi dub. Skritek sel za ni, ale uz tam nebyla. Jen kopretina po ni zustala. Skritek ji sebral ze zeme a privonel. Druhy den sbiral Jamik hrasek u potoka. Najednou uslysel podezrele jemne splouchani vlnek. Takhle se preci nevlni bezne vlnky pomyslel si. Kdyz se podival smerem k tomu prazvlastnimu zvuku, vsiml si ze ve vode smaci vila sve dlouhe vlasy rozcuchane z lesniho pobihani. Tise a nerusene za ni prisel, aby ji nevylekal. Sedl si na samy kraj brehu. Nevsimla si ho. Najednou vsak uslysela tiche zpivani. Jako by nekdo prozpevoval ukoleb Zaposlouchala se do jemneho a prijemneho hlasku. Citila se jako volna vlnka reky. Stacilo se jen rozplynout do prostoru. Kdopak tady tak krasne zpiva zeptala se. Prekvapilo ji, ze zase nasla svoji ztracenou rec. I skritek na vilu prekvapene koukal. Mel radost, ze konecne promluvila. Dekuji ti skritku, vratil jsi mi svym krasnym zpevem muj ztraceny hlas. Za to Te provedu vsemi lesy kolem a ukazu Ti krasy prirody. Budu rad odvetil skritek. Vila se jen usmala roztancila se k nejblizsimu buku a tam zmizela v oparu mlhy.



Issac

Dnes vam povim pohadku o muzi, ktery musel ziskat lek pro sveho otce a skritkovi, ktery mu v tom vic jak hodne pomohl. Tak tise, nespamujte na main a pozorne ctete. V jedne nejmenovane daleke vesnici zilo mnoho lidi. Necekane, ale zil tam i Kyzaro se svym otcem. Jeho otec byl velmi nemocny a Kyzaro, jelikoz se na to nemohl divat, se vydal hledat lek. Vyrazil do nedalekeho mesta, kde zrovna probihal sjezd obchodniku, protoze se tam dalo sehnat vse. Od jellopy az po Valk armory nebo Diablos mantaky. Dokonce i MVP karty, ale Kyzaro doufal, ze tam najde lek pro otce. Po nekolika dnech konecne dosel do sveho cile, kde ho cekal velmi obtizny ukol. Byli tam desitky, stovky, dokonce tisice obchodniku a kazdy prodaval neco jineho. Tri dny hledal neco co by otci pomohlo. Marne. Za ty tri dny vsak uz po meste kolovalo o muzi co hleda lek. Ctvrty den se za Kyzarem zastavil muz. Muz v kozenem obleku, ktery mu rekl, ze lek ma, ale bude hodne drahy. Dohodli se na cene, ale tolik Kyzaro nemohl nikdy sehnat vcas. Nadeje byla pryc a on pomalu sel k branam mesta. „Pomozte nam a vydelejte zeny! Kazdy se hodi! Velke vydelky!!“ nekdo pokrikoval u bran. Nemam co ztratit - pomyslel si Kyzaro. A jak rekl tak i prisel k dvoum muzum. Zeptal se co a jak a vojaci mu vysvetlili, ze kdyz v nedalekem lese chyti skritka, vydela moc zenu. Za tohle si mohl koupit lek. Tudiz necekal a hned souhlasil. Dali mu mec, sit a ukazali cestu. Kyzaro sel do lesa a jeste neveril, ze nejakeho skritka potka. Zrovna se zacinalo svitat, kdyz unaveny Kyzaro vesel do lesu. Celej den prochazel lesem a minuta se mu zdala, jako cela vecnost. Uslysel zvuk v chrasti a pomalu se k nemu vydal. Vubec na skritky neveril a tak semu vubec nechtelo. Avsak, byl tam maly tvor schovany za kerem. Kyzaro se zacal desne trepat. Rychle vytahl mec a hodil po nem sit. Skritek se nebranil. Kyzaro po nem skocil a drzel sit co to slo. „Ty, Ty jsi skritek?“, vykoktal. „Jo a kdo jsi ty ze po me skaces?!?! Vis jak to boli?“ , krikl pisklavym hlasem nazpet. „Ja, ja te chytl a t-t-ted do-dostanu ze-zeny!“, kotal dale Kyzaro. Skritek vypadal klidny, ale na pohled bylo jasne, ze se mu to nelibi. Kyzaro zacal premyslet o tom, koho zivot ma vetsi cenu. Co mam delat?- ptal se sam sebe.Z niceho nic se obevili dalsi dva lovci kricici: „Tam je! Chyt ho!“ Kyzaro zapomel na skritka a lek a skocil primo mezi muze a skritka. „Stujte! Projdete jen pres moji mrtvolu!“ Co to delam? Jsem jen normalni farmar, ktery si chce vydelat. Muzi se na nej vrhli, ale predtim nez jejich zbrane dopadli nejaka podivna sila je odmrstila pryc. Najednou se jim rozbodali mesce s vodou a roztrhalo obleceni. Postavili se jim vlasy a jine veci. Vojaci zacali zmatkovat a utikat pryc. Kyzaro nechapal co se stalo. Az pak ho dotrklo, ze za to muze skritek. Musel si vdelat penize jinak. Skritka pustil a zeptal se ho: „Jaktoze si svoji magii nepouzil uz na me?“ Skritek uz volny a stale klidny rekl: „Nebal sem se. Nase magie funguje jen na ty, kteri nemaji ciste srdce. A ty ho ciste mas.“ Oba se usmáli, ale Kyrazo si vzpomel na lek. „Co ted budu delat? Nemam zeny a nemuzu si koupit lek.“, rekl smutne.Skritek se usmal a se smichem rekl: „Nemuzes verit vsem obchodnikum. Jsou to jen zlodeji, kteri okradaji ty, co nevi co prodavaji. Tu mas par listku aloe. Uvar z nich caj a otec bude zdrav, jako ta nejzdravejsi rybka.“ Kyzaro podekoval a oba se rozloucili. Otec se uzdravil a podle pohadky, Kyzaro pravidelne navstivuje skridka ktery se o sebe umi postarat vic, nez kdokoli jinej. A to je pro dnesek vse. Dik z pozornost.



Jackal7

O kouzelnem skritkovi a vile Nanince
V jednom krasnem lese zil kouzelny skritek. Ve stejnou dobu a ve stejnem lese zila i vila Naninka. Se svyma kamaradkama si porad hrala. Jednou se vsak zatoulala sama hloub do lesa, kde na ni z pod parezu vykoukl kouzelny skritek. Naninka se lekla a skritek zalez hnedka zpatky pod parez. Naninka ho vsak chytla za pacesy a vytahla ven. Kdyz me pustis splnim ti jakekoliv prani,zaskrehotal skritek. Naninka ho tedy pustila. Skritkovi se ulevilo a zeptal se Naninky copak by teda chtela. Naninka se zamyslela a rekla,ze chce byt mnohem hezci nez ostatni vily Skritek rekl:jak chces a promenil Naninku v jeste hezci vilu nez byla Naninka podekovala a vydala se domu. Dalsi den se chlubila prede vsema vilama jak je krasna, krasnejsi nez ony. Ostatnim vilam se to ale vubec nelibilo,ze se Naninka tak vychlouba. A asi po tydnu se uz s Naninkou zadna vila nekamaradila. Nanince zacalo byt smutno. Dokad budu takhle krasna ani se mnou nepromluvi,rikala si Naninka. A tak se vydala hledat kouzelneho skritka. Cirou nahodou ho nasla pod stejnym parezem jako predtim. Vsechno skritkovi prevypravela a jelikoz to byl hodny skritek promenil Naninku zpatky. Naninka se doma ostatnim vilam omluvila a od te doby byly zase kamaradky.



Katharine

Bylo jarni rano, venku zacinalo svitat a pomalu se probouzelo i slunicko na nebi. Probouzel se i skritek Jarnacek. Protahl se ve sve drevene postylce. Dovnitr do chaloupky mu svitilo krasne oranzovozlute slunicko. Jarnacek videl, jak je venku hezky a vstal z postylky. Omyl si oci a zjistil, jak je na svete krasne. Kdyz se poradne probudil, za zacal mit radost z noveho dne a den se mu zacal darit. Nachystal si na snidani a vynesl si ji na terasu sveho domku. Potom si sedl ke stolu a zacal snidat. Pritom si cetl noviny, aby se dozvedel, co je ve svete noveho a abyl byl zase chytrejsi nez driv. Jarnacek hrozne rad pomahal skritkum a vilam ve sve risi a ted se zrovna docetl, ze bude slavnost vsechno skritku a vil a hned se rozhodl take prihlasit. Dosnidal a umyl po sobe nadobi od snidane. Hned potom si vzal skritkovsky batuzek, do nej si dal nejake jidlo a piti, vzal si knizku „O skritkovskem divadle“, oblekl se a zamkl dvere malinkymi klicky pro skritky a vydal se na dalekou cestu. Sel nekolik dni a take noci, pres nekolik lesu, vysokych kopcu, a stale nemusel odpocivat. Ale kdyz uz sel treti den, zacal byt skritek Jarnacek unaveny. Sedl si na travu, vzdycky na chili, vyndal si z batuzku knizku „O skritkovskem divadle“ a cetl si. Tak ho napadlo, ze by mohl byt prave tim skritkem, ktery byl popisovan v knizce: ten premyslel nekolik dnu a noci, co by mohl ostatnim skritkum zahrat za divadlo. Kdyz to vymyslel, vydal se na cestu, ktera mu trvala 5 dni a 5 noci. Jarnacek konecne prisel k velike louce, na ktere stal veliky zamek. V tom zamku zilo nekolik skritku pohromade, i s malymi skritky. Skritek Jarnacek prisel do zamku a slusne pozdravil, podal si se vsemi ruku a sel za detmi vsech skritku do nejmensi komnaty. Kazdemu skritkovi na privitani rekl jednu malou pohadku na usnuti, aby nepotrebovali maminku a tatinka. Protoze vsechny skritkovske deti po Jarnackove pohadce usnuly, Jarnacek byl hrozne rad, ze skritkovske deti nepotrebuji ani maminku, ani tatinka a ze se umi o vsechny deti tak dobre postarat. Jarnacek vsechny deti uspal a sel to rict do nejvetsi komnaty na zamku vsem skritkum, chvili se s nimi potesil a pak jim popral dobrou noc. Hlavni skritek zamku Jarnackovi ukazal komnatu, kde muze spat. Jarnacek vsem podekoval a sel si lehnout do postele. Sundal skritkovskou cepici, skritkovske kalhoty a skritkovske tricko, vzal si na sebe pyzamko se skritky a sotva si lehl na polstar a prikryl se perinou, hned zavrel oci a nechal si zdat skritkovske sny. The End :)



Kathleen

Dobrý vecer deti, hezky si zalezte uz vsichni do postylek a budte tise. Dneska vam budu vypravet pohadku o jednom smutnem poringovi. Zil byl jeden velmi smutny poring. Byl smutny, protoze byl uplne stejny jako kazdy jiny poring. Mel stejnou barvu, stejnou velikost i tvar… Zkratka bysteho od jineho nijak nepoznali a to ho prave trapilo, chtel byt necim vyjimecny, necim se od ostatnich lisit. Dlouho dobu stravil premyslenim co s tim, cele noci probdel.. Zkousel ruzne malickosti, tu si vzit barevnou masly, tu nasadit klobouk, ale po jeho kulatem telicku vzdycky vsechno sklouzlo dolu. Stale se tim trapil a trapil… Az si toho vsimla jedna hodna, kouzelna vila Mavka a tak za jedne mesicne noci ladne dovlala k jeho postylce, kde se chudak prevaloval a nemohl usnout. A zaseptala mu…inu tam, kde poringove poslouchaji: “Mohla bych ti pomoci, byt jinym nez ostatni poringove… Ale bohuzel, skolu jsem tak trosku prospala,tak to neni bez rizika, opravdu chces neco takoveho riskovat?” A poring, chudak cely uplne mimo z nedostatku spanku, odpovedel: “Ano, ano ANO!!! Chci byt jiny, jakkoliv! I kdyby se ze me mel stat treba poringstein!” A tak vila jen protocila oci nad jeho recmi, mavnula kouzelnym proutkem a najednou… “Hups, chtela jsem ti pricarovat kridylka a svatozar…O:) Ale tohle…hups O:)” “Co je, co se stalo?” dozadoval se najednou plne probuzeny poring. poring, uz ne tak docela poring. “No…vis jak jsi rikal o tom poringsteinovi? Tak ted vypadas trosku jako…” Ale to uz se ta mala kulicka zahledla v zrcadle: No páni, me to ale sekne!” prohlásil s ocima dokoran. Vila jen nakrcila oboci a radeji nic nerikala… Za to pori…nebo co to vlastne ted bylo, pokracoval: “Jsem poringstein!!! Ne, to zni desne divne…” “I si bud pro me za me treba metalstein” utrousila nepritomne vila a hlavu mela plnou starosti, jak tohle vysvetli rade skritku, dohlizejici na rad sveta. “Nu to je geialni…budu METALING!” A takhle mile deti, prisli na svet ty mechanicke male potvurky…



KociJin

Vcera jsem zacal vypravet pohadku a dozvedeli jsme se, ze se Vitek ztratil, dnes si rekneme jak to bylo dal. Vitek si hral na zahrade a protoze si Julinka zrovna odesla pro dalsi panenku, zustal na chvilku sam. Toho vyuzil shrbeny starec, ktery od rana sedel tise na druhe strane plotu za hustym kerem, takze ho nebylo videt. Narikanim vzbudil v malem, hrajicim si chlapci soucit a kdyz Vitek seskavoval na druhe strane plotu dolu, starec se nahle narovnal, chytil Vitka, vrazil mu do pusy roubik, ten zajistil otrhanym satkem a sup uz byl Vitek ve velkem pytli. Kroutil se, narikal a mlatil s sebou, ale nebylo mu to nic platne, stary muz se rychle vzdaloval i s Vitkem od vesnice. Sli dlouho, Vitek uz se davno nebranil, strachem a unava ho premohli, nejhorší byla tma. Kdo tohle jednou zazil, zapamatuje si to uz po zbytek zivota. Vitka probrala z otupelosti rana, kdy ho neco uhodilo do zad. Az pozdeji si uvědomil, ze to bylo tim jak starec hodil pytel i s nim na tvrdou zem. Vitek z pytle vylezt nechtel. Dno pytle se zvedlo a Vitek vypadl z pytle ven. Privital ho smich okolo stojících … co to vlastne bylo? Nikdy nic takového nevidel, tak to nemohl ani spravne pojmenovat. Ikdyby mohl mluvit, hlas by se mu stejne zadrhl v hrdle hruzou, která se tryskala z oci okolo stojících postav. Kdyz se Vitek postavil, uvědomil si, ze ony postavy jsou stejne velike jako on. Netusil kde je ani co se bude dit dal. Hruza a strach mu tlačili do oci slzy a svirali hrdlo. Bujary a zly smich naraz ztichl. Kruh zlovestne vyhlizejicich postav se rozestoupil a Vitek spatril prekrasnou pani, ale kdyz si ji prohledl lepe, doslo mu, ze tady neni pro to, aby mu pomohla. Behem nekolik nasledujicich dni a tydnu na vlastni kuzi poznal, ze se dostal do rukou zle, krute kouzelne vily Kruteny a zlych skritku. Jak mu Krutena prozradila, byl unesen zamerne, aby ji slouzil a privykl krutostem, ktere u jejich poskoku skritku uvidi. … co bylo dal se dozvite v další pohadce …





Little Punki

Byl a zil jednou jeden skritek,ktery mel kupu starosti. Nevedel co si s nimi pocit, a tak kazdy vecer chodil k jezeru se vypovidat vode o svych trapenich. Jednoho vecera,kdyz se uz skritek chystal odejit, se vynorila na breh vodni vila. Pristoupila ke skritkovi a povedela mu, ze mu muze pomoci od vsech starosti, co ma, pokud ji daruje to nejmladsi co vlastni. Skritek se zamyslel ale nevidel v tom zadny problem, a tak souhlasil. Kdyz prisel skritek domu, dozvedel se krasnou novinu. Narodil se mu syn, ale skritek se neradoval. Uvedomil si, ze vila chtela jeho syna. Hned druhy den se rychle odstehovali co nejdale od jezera, aby zabranil vile vzit si jeho syna. Uplynulo 18 let a nic se nedelo. Skritek uz davno zapomnel na slib co dal vodni vile a tesil se z toho jak jeho syn vyrostl v udatneho mladence. Jednoho dne ale skritkuv syn vyrazil na lov do hlubokych lesu. Stval srnku na koni nekolik hodin lesem, nez dorazil k jezeru, kde ji skolil. Ruce si zamazal od krve a tak se sklonil k jezeru, ze si je omyje. Ale jakmile se nad vodu naklonil vynorila se z hlubin vodni vila a stahla ho do sveho podvodniho kralovstvi. Tata skritek uz mel strach, kdyz se jeho syn po dva dny nevracel, a tak se ho vydal hledat. Nasel jen kone a mrtvou srnku u brehu jezera a zdesil se.Vzpomnel si na slib co dal vile a uvedomil si co se stalo. Kdyz se to dozvedela mlada skritcice Leontinka,ktera mladeho skritka tuze milovala, rozhodla se ho vysvobodit i kdyz nevedela jak. Dosla k jezeru,kde potkala starenku jak sbira klesti na ohen. Pomohla ji a starenka ji za to dala radu. Kazdy mesic v uplnku musela Leontinka chodit k jezeru a davat vodni vile na breh krasne dary. Az paty mesic vodni vila zapomnela hlidat svuj vodni palac a skritek rychle utekl. Vodni vila se rozlobila a poslala na ne velkou vodu, ale nic si nepomohla. Laska skritku byla silnejsi nez jeji kouzla a tak spolu utekli daleko od vody a ziji spolu stastne jeste dnes.



Lyra

Pred davnymi lety za hory a doly, rekami a lesy zila, byla v jednom strouchnivelem domecku s dirou na strese, mladicka vila Amalka. Narodila se obycejnym lidem, kteri o kouzlech nemeli ani potuchy. Po roce jejiho zivota se zacali projevovat zvlastni schopnosti a rodice zacali mit strach.Odnesli ji do lesa a nechali ji tam. Detatko kricelo a narikalo par hodin, bylo pokakane a melo hlad. Umela kouzelit a stav nouze probudil jeji sily a tak za nekolik hodin vyrostla a zestarla na 20 let. Vydala se tedy najit neco k snedku a zacit zit. Zjistovala, ze je nejaka divna, byla krasna, dokazala komunikovat se zviraty a v posledni rade umela kouzlit. Byla unavena a tak hledala, kde hlavu slozit.Na velikem kopci objevila sice priserna z venku a i ze vnitr,ale to se vylepsi. Vykouzlela si nove zidle a stul, postylku, veci do kuchyne a ruzne zbytecnosti. Samozrejme nesmime zapomenout na notebook s internetem a plasmovou televizi. Bohuzel strechu spravit nedokazala a drevo premenit na neco lepsiho take ne. Z venku nic moc, ale zevnitr parada. Samozrejme se divila, kde se tam ta chatrc vzala, sice rozborena, ale prach pekne uklizeny. Ale nepremyslela nad tim a sla si uzivat zivot. Jako vila mela za ukol prospevovat v lese, aby se stromum lepe vedlo a meli dost energie do dalsich let. A tak tancovala a tancovala, jen se schovavala pred lidmi. Jednou se protancovala az k velike jeskyni ze ktere se ozyvaly straslive zvuky. Jakoby bouchani do kamene, holka od prirody zvedava, vlezla tam. Nebala se, umi preci kouzlit. Pokracovala dale dolu a co nevidi malicke skritky,kteri kutaji zlato. Koukala na ne nekolik hodin a nevsimla si, ze za ni jeden maly skritek stoji a kouka. Bohuzel, jelikoz nikdy nevidela jinou vilu a nevedela jaky osud ji ceka, kdyz ji nekdo uvidi nebo se ji dotkne. Kdyby vedela nelezla by tam a davala si pozor. Skritek krasavici neodolal a dotkl se ji, vilu jako by zamrazilo a dostala zachvat. Zacala kricet a silet, jeji hlas byl nebezpecny pro ostatni a vsichni skritci ohluchli. Urychlene vybehla ven, vedela ze se neco stalo, nemohla poradne utikat a bylo to jakoby, to nebyla ona. Taky ze nebyla, ztratila chopnost kouzlit a zpivat. Byl z ni obycejny clovek a myslite ze tohle dokazala rozdychat? Ne, skoncila svuj zivot, skocila ze srazu. A tim pohadka konci, nemohou preci vsechny koncit dobre. Ale jedine vam jeste povim, skritkum se vratil sluch a vratili se zpatky domu, do chatrce ktera mela vybaveni moderniho domu.



mirinko

Kde bolo tam bolo bola raz jedna kuzelna vila ,ktora mala velmi rada jablcka. Ale kazdy ju za to odcudzoval az na jedneho maleho skriatka Petra. Peter bol skriatok so zacarovaneho lesa a bol tajne do vili zalubeny, ale hambil sa jej to povedat. Stale sa jej zaliecal, nosil jej krasne sperky, ale ona mu to zakazdym vratila a povedala ze o taketo bohatstvo nema zaujem. Jedneho krasneho dna isla vila na prechadzku do zacarovaneho lesa, ked ju nahle prepadli rytiery v ciernom. Zajali ju a odviekli si ju na hrad. Potom sa o tom dozvedel aj skriatok Peter a nevahal a siel ju zachranit. Peter musel prejst dlhu cestu az nakoniec zistil, ze sa bez pomoci sam na hrad nedostane. Medzitym si mala vila na zamku vybrat svojho princa, ktory si ju vezme za zenu. Vila len stale odriekavala ze takto narychlo si vybrat nemoze a ze sa bez lasky vydavat nechce. Skriatok Peter sa medzitym dostal k carodejnikovi, ktory mu povedal, ze mu mu da moznost aby sa dostal na hrad, ak mu donesie jednu rastlinu. Peter nevahal a isiel hned hladat. Hladal a hladal az ju napokon po dvoch dnoch nasiel. Ihned sa vybral sa carodejnikom, ktory mu prezradil ze aj vila ma kuzelne schopnosti a ze ked jej da tuto palicku tak sa dostane z hradu mavnutim ruky. V tom okamziku ho carodejnik premenil na mna psa, dal mu kuzelnu palicku a povedal mu sposob ako prenikne do hradu. Peter sa ihned rozbehol na hrad. Vila si prave vyberala zenicha, ked tam peter nahle prisiel a skocil na vilu. Dal vile kuzelnu palicku a vila sa ihned aj s petrom teleportovala spat do lesa. Vila ale nevedela kto bol ten zakliaty pes. Peter sa vydal spat za carodejnikom, ktory ho premenil spat na skriatka. A vtedy Peter pochopil ako jej moze dokazat lasku. Donesie jej to najkrajsie jablcko na svete. A aj sa tak stalo. Vtedy vila pochopila ze ju ma Peter naozaj rad a ze aj ona jeho.Vila vystrojila nadhernu svadbu a urobila hostinu pre vsetkych skriatkov z lesa. A ziju spolu stastie az dodnes.



Morgie Andy de Claire

Kdysi dávno za sedmero horami a devatero rekami v zemi skritku a vil, kde kazde novorozene dostalo do vinku nejake předurceni. Bud dobre, nebo zle podle toho jak se sudicky zrovna vyspaly a nebo podle toho jak moc mely rady rodice ditete. Zil skritek jmenem Narcissus, kteremu sudicky pridelily krasu, kterou svet jeste nevidel. Jeho rodice se toho ale zalekli vedeli ze vseho moc skodi a proto chlapce vychovavali v malicke vesnicce urcene pro slepe skritky a nikdy, nikdy Narcissovi nedovolili,aby videl svuj obraz v zrcadle. Jenze rodice ho nedokazali chranit moc dlouho. Kdyz bylo skřítkovi sedmnáct let, zemrel mu otec a za nedlouho po nem i matka. Protoze ve vesnici uz ho nic nedrzelo,vydal se do sveta. Jenze ve svete zpusobil stresnej poprask, zeny i muzi se na nej pro jeho telesne půvaby lepily jako mouchy na med. On ale vubec nechapal proc. No pouzil muzskou logiku a utekl do lesa. Nejakou dobu bloudil nez nasel paloucek a zastavil se, ze si na chvilku odpocne, polozil se, zavrel oci a pak uz byl v risi snu. Spal jak spalek a tak si nevsiml vily, která se k nemu blizila. Jmenovala se Echo. Byla to strazkyne jezirka vedle paloucku. Na první pohled se do Narcisse zamilovala. Vydrzela se hodiny divat na to, jak spi. Jenze kdyz se zacal probouzet, rychle utekla. Pri narozeni ji totiz sudicky proklely, jeji matka odloudila jedne sudicce manzela a sudicky se paru pomstili tak, ze jejich jedine dite nemohlo samostatne mluvit. Dokazala jen zopakovat poslední slova, která slysela. S takovouhle vybavou si na toho krásného skritka moc netroufala. Schovala se do krovi vedle jezirka a sledovala, jak se skritek naklani nad hladinou. Narcisse nikdy k zadne vode nepustili a tak kdyz ji poprve uvidel, nevedel o co jde. Uvidel obraz nádherného skritka. A na první pohled se do nej zamiloval. Naprimil se, zprima mu pohledl do oci a rekl: Kdo jsi? Echo ve krovi si myslela, ze to mluvi k ni a tak odpovedela: jsi.. Prisla k nemu a zacala mu projevovat sve city. Jenze Narciss se ji strasne lekl, chtel prece toho skritka!! Odehnal Echo od sebe jako by byla prasivy pes. Te to zlomilo srdce a odesla do skal, prestala jist a pit a postupne se promenila v prázdnotu. Jenom hlas ji zustal, a tak ji muzeme ve skalach slyset , jak opakuje nase poslední slova. Narcissus zustal u jezirka a snazil se priblizit svemu odrazu, jenze pokazdy kdyz se nahl skoncil ve vode a ten nadherny skritek zmizel. Za nejakou dobu z toho zacal chradnout. Sudicky, ktere se o nem doslechly , ho promenily v kvetinu se zlutymi kvitky, aby alespon nejak zachovaly jeho krasu.



Nella

Kdysi davno pred davnymi a davnymi casy v jedne daaaaleke zemi zili dva rody. Rod skritku a rod vil, kazdy rod mel samozrejme sveho krale / kralovnu. Skritkum panoval kral Darmin a vilam vladla spanila a uslechtila kralovna Elizabeth. Skritkove byli rod zly a zakerny, delali lidem same naschvaly a spatnosti, kdezto na druhe strane vily byly s lidmi velmi za dobre a pomahali lidem s kazdou sebemensi věci. Proto oba rody - vily a skritci - mely odjakziva mezi sebou vykopanou valecnou sekyru. Skritci delali vilam a lidem jenom zle a samozrejme si naschvaly vily a ani lide nenechali libit, tak po cele roky, cela desetileti, staleti, tisicileti…atd. fungoval tak zvany zacarovany kruh. Jenoho dne ale znenadani nastal necekany prevrat. Zly kral skritku Darmin zcista jasna onemocnel. Nemoc prisla jako blesk z citeho nebe. Byli k nemu privolani ruzni vyznamni lekari, zarikavaci a ranhojicove ale zadna lecba nezabirala. Az jednoho dne se kral Darmin doslechl, ze kralovna vil Elizabeth ma na jeho nemoc lek a dokazala by mu pomoci. Kral sice vahal, zda se ma ponizit a vilu o pomoc zadat, ale nakonec si uvedomil, ze se bez pomoci Elizabeth nikdy neuzravi a ze nemoc by byla stale horsi, proto poslal ke kralovne sveho nejrychlejsiho posla. Protoze Elizabeth mela dobre srdce, posla prijala a vypravila se s nim pomoci krali skritku. Kdyz dorazili k nemocnemu Darminovi, vila rekla, ze mu pomuze, ale ze ma jedinou podminku a to tu, ze zakopou trpaslici valecnou sekeru s lidmi a vilami a zacnou jim pomahat. Nu-co krali skritku zbylo-chtel byt zdravi, tak musel chte nechte souhlasit. Valecna sekyra byla zakopana, skritkove opravdu zacali misto naschvalu lidem a vilam pomahat. Od te doby vsichni ziji stastne dodnes.



Nick1

V jedne psi boude bylela Lesni Vila Alice. Byla velmi hodna a starala se o sve kamarady Ale ovsem kdyz mela potize samotna vila Alice tak sla za kmotrickem Trpaslikem Pastou A ty potize byli ze od Bomby dostala kartacek na zuby a ze nema pastu. Tak Trpaslik Pasta ji dal pastu,rikal ji ze pali a ze voni boruvkama. Vila Alice podekovala….sla ke studance u kapradi. Zacla tak zurive cistit si zuby az pena strikala, az ztoho potrikala Alika a Bombu. Nojo ale zapomela ustni vodu tak utikala zpatky za Pastou jestli nema Listerrin. Pasta rekl zacal vsude hledal. vsechno prohledal ale prece nasel. a vis kde? Nasel ji u sebe v kapse.. Tak to dal vile Alici,ta podekovala arychle utikala si vyplachnout pusu. Tak ji vyplachla a hned mela popotizich. Tak se rozhodla ze se Pastovi odmeni. Ale nevedela co Pastovi za to dat. Bylo jasne ze mu da pusu, ale chtela este k tomu nakej hmotnej darek. Tak Bomba s Alikem navrhly Old Card Album, a Alice to vzala. Tak to Old card Album zabalila a vybehla smerem k Pastovi. Tak knemu dobehla knemu dala pusu a zabalenej Old Card Album a Pasta se radosti rozplakal. a takhle si navzajem pomahali a davali darky a na oslavu si udelaly Mejdan a prizvaly Alika a Bomu a jestli neumreli tak tam parej porad a porad.



Orkenzo

Dnes vam povim neco o vilach a skritkech. Nekteri rikaji, ze je to jenom legenda nebo pohadka, ale myli se. Ted vam zacnu povidat o legende junskeho profesora, pronterske rytirce a comodskeho barda, kteri se zabivali sele sve mladi zkoumanim techto bytosti. Jmena psat nebudu, protoze nejsou jasna. Kazdy si je upravil za dobu co je tenhle pribeh vypraven. Nikdy nepotkali zadneho skritka a vsechno co o nich vedeli meli ze starych spisu. Profesor s ostatnima na vypravy nechodil, jen o volnych chvilich chodil do knihovny hledat. Bylo par dni pred stedrym dnem a nasi dobrodruhove se vydali na vanoce do Lutie Zbalili se a vydali se na dlouhou cestu. Protoze byl uz snih, byly noci studene, a proto si museli v noci rozdelavat ohen. Jednu noc, nedaleko Lutie sedeli u ohne a mlceli. Znali se od detstvi, vyrustali spolu. Rytirka cela stastna spustila: “Slyseli ste to?”. “Ty uz si paranoidni”, odpovedeli, ale ona si stala za svym. Po chvilce vztali a zacali potichu prochazet po okoli. Zacali slyset zpev a vseci uverili. Sli za zvukem, cimz dosli k zasnezenemu palouku. Na palouku tancili vily a zpivali skritci. Tomuhle nemohli uverit. “Ksa! Dete pryc! Tu nemuzete byt!”, ozvalo se pisklavim hlaskem za jejich zady. Otocili se a vydeli skritka, maleho usateho skritka. “A Ale tohle je nadhera” vykoktal bard. “Mozna pro vas, ale to co se stalo pred nekolika lety se nesmi opakovat” Udivene na nej koukali a zeptali se: “A povis nam co se stalo?”. Souhlasil, ale mel par podminek. Nesmeli mu do vypraveni mluvit a hned pak museli odejit. Postupne vypravel o tom jak zili spolecne s lidma a jak je postupem casu zacali chytat a chovat se k nim jak k domacim mazlickum. Ti co byli svobodni utekli a snazili se osvobodit ostatni. Byli to leta snazeni a nakonec se jim to povedlo. Ale ted se musi schovavat. Dokonce, ze maji i velke mesta, ale tak skryte, ze pokud si tam nebyl, nenajdes je. Dobrodruhove pochopili, ze jejich zkoumani jim prinasi spoustu prace se chovavanim se. Zkamaradili se se skritkem a rozloucili se. Nechali zmizet vsechny dokumenty a podle legendy, kazdy rok chodi za svym kamaradem a povidaji si o svych zivotech. A ted si kazdy musi rict, zda veri ci neveri na vily a skritky.



Odry

Kdysi davno zila jedna krasna princezna. Jmenovala se Kopretinka. To proto ze v den jejiho narozeni,rozkvetli v kraji vsechny kopretiny. Kopretinka mela stastne detstvi,taticek kral ji dal vsechno na co jen pomyslela. Take se kamaradila se skritky a vilami, kteri ji meli radi a sili ji nejhezci strevicky v kraji. Roky bezeli a z Kopretinky se stala krasna sedmnactileta divka. Ale na vdavky jeste nepomyslela. Byla prece jenom mlada. Jeji otec kral Francesko uz delsi dobu vedel ze zlataky z jejich truhly pomalu a jiste mizi. Moc dobre vedel ze v sousednim kralovstvi bydli jeho pritel Claudio, ktery ma zlataku hromadu. Claudio byl stary a chtel uz manzelku a dedice trunu. Proto Franceska napadlo, ze provda jedinou svou dceru bohatemu krali Claudiovi. Hned druhy den sel kral oznamit Kopretince jak jsou na tom s financemi, ze truhly ktere byli kdysi plne zlataku jsou jen plne krys a zachvili nebude co jist. A ze jedine reseni je provdat se za Claudia. Kopretinka rekla ze si Claudia nikdy nevezme, ze je to stary,protivny dedek a utekla ze zamku. Francesko usoudil, ze jejich kralovstvi lehne bidou když Kopretinku nenajde a neprimeje ji aby si vzala bohateho Claudia. Proto naridil celemu kralovstvi at jeho jedinou dceru najdou. Kdyz byla princezna na uteku,poznavala okoli sveho rodneho kraje. Seznamila se s mladym mlynarem Gazim do ktereho se zamilovala. Zacala s nim zit a pomahala mu. Jednoho dne mel Gazi chut na smazenici z hub. Proto se princezna vydala do lesa je nasbirat. Cestou lesem uvidela reku a jak se v ni neco zlateho leskne. Pristoupila k te rece blize a uvidela, ze to trpytive je zlato. Ihned utikala za svym otcem,kteremu povedela o miste kde je zlato. Kral tam ihned poslal pracovite muze a zeny,aby zlato zacali ryzovat. Z vyrizovaneho zlata zacali delat mistni zeny sperky,ktere se velmi dobre prodavali ve svete i okoli. Kralovstvi nahle zbohatlo. Proto tedy kral dal pozehnani Gazimu a dovolil mu ozenit se s jeho jedinou dcerou Kopretinkou. Ti dva se vzali a meli spoustu deti, bidu nikdy nemeli a zili si stastne az do smrti.



Pasi

Za sedmero vrsky a sedmero loukami. Byl les, ale nebyl to obycejny les, zila tam neobycejni tvorove. Jeden z nich byl skritek Stamprdle a vili sestricky Slivovicka a Hruskovicka. Stamprdle mel jeden velky sen, ze prestane kutat pivni zlato ve svych dolech a otevre si vlastni hospudku, kam by chodili vsichni z celeho lesa, ale jak vime skritci jsou mali a nestihal by obsluhovat. Takze se vydal hloubeji do lesa a hledal nekoho, kdo by mu pomohl splnit jeho sen. Kdyz se tak jednou toulal lesem, zaslech divne hlasy, predstavte si, ze to byl duet Slivovicky a Hruskovicky. Skritek je nechtel rusit a nechal je dospivat: Ta nase hospoda od zhora od spoda, to je pekne zarizeni. Prisprintoval k nim jak Usain Bolt a hned na ne spustil, vy mate tak krasne hlasy, nechcete to zkusit v showbyznysu? Slivovicka bez vahani prikyvla zatim co Hruskovicka byla na vazkach, protoze ac mela nadherny hlas, ktery ji mohla zavidet kdejaka celebrita, tak ji zpivani moc nebavilo. To ale skritka neodradilo a pohotove k ni proskocil a zeptal se ji, jestli nechce zkusit podnikat. To vilu zaujalo aspolecne se dali do podnikani. Skritek koupil z vytezenych penez prestizni parcelu ve stredu lesa. Vily vyuzili svych kontaktu a zavolali kamose z nejmenovane stavebni spolecnosti, aby predelali starou ruinu, ktera byla na parcele v utulnou hospudku. Stamprdle pak koupil vsechno vybaveni a mohlo se otvirat. Skritek Stamprdle si splnil sen a chopil se mista za pipou, pochopitelne tam mel male schudky, vila Slivovicka se chopila karaoke show a byla znama svym talentem po celem lese a prilehlem okoli a vila Hruskovicka se chopila mista v kuchyni a obsluhy hostu. Vareni ji bavilo a zanedlouho byla znama svymi pivnimi specialitami a bleskovou obsluhou. A jestli je nedonutila to zabalit svetova krize, tak tam stastne podnikaji jeste ted.



Pepinka

Pohadka o skritkovi a kouzelne vile

za sedmero horami a sedmero rekami byl jednou jeden pohadkovy les plny podivnych stvoreni. Uprosted lesa blizkosti stale zelene mytinky byla malinka vesnice ve ktere bydleli skritkove. vsichni se porad necemu smali a neustale se radovali az na jednoho. byl to morous od kosti. Nic mu nebylo po chuti. Ani slunicko, ani snih, ani jarni vanek . Kdyz uz byl uplne na cely svet nastvanej, rozhodl se odstehovat na druhy konec lesni mytinky do stareho parezu obrostleho dlouholetym mechem . jak se rozmyslel tak udelal. jendou v noci , kdyz byl uplnek se probudil do temne noci. z okenka na nej padal mesicni svit a z venku se ozyval tenoucky zpev. Vykoukl a uvidel tancovat vilu. Zamracil se , krikl na ni at si jde jinam , ze ho rusi ze spanku. Ubehlo par tydnu a zase bal uplnek. Opet ho v noci probudil zpev vili Tentokrat uz nevysel ji vynadat , ale zaposlouchal se o cem vubec zpiva. Byla to pisen o smutku a samote. Vysel ven a poslouchal , pak sel spat. Při třetím úplnku zaklepala vila na skrítkova vratka vstoupila do svetnicky, skritek jeste spal. Pohladila ho po vlasech a dala mu pod polstar kouzelnou ruzi. Jakmile se k jeho postylce dostali slunecni paprsky ruze zacala pronikave vonet az mrzouta vzbudila. Otevrel oci, uvidel slunicko. Misto lamentovani sedel v postylce a citil se najednou stasny. Od te doby se zase usmival se svymi prateli a mel radost ze zivota.



PerthorN

Hloupy Honza - hulvat hnijici v Hodoninskem hotelu hodil halucinogenni hrbatou houbou - hlivou na hrbitov hliva hopsnula hrobari na hlavu. Hrobar hmatal na hlave hrb… hlivu hodil do hrnce. „Houbacka hrozna“, hrobar halekal …„hašiš hadra!“ Houba hypnotizuje: hruzne halucinace hromadi se hrobari v hlave. hrobar v halucinaci hoduje v Hugelu, ham ham hlava Hydrolancera!, horlive hmata na hyzde hendikepovane hrosice, honi ho horouci Horong s hlavou humana, hora Hyjal? hovno!, „Hele Habera hituje Hitlera Halberdem!“, Hromosvod ohriva hromadu horcice s haluskama… skreti, skritci, duchove, kostlivci, jezibaby, demoni, vily.. chteli hrobare sezrat. halelujah, hlava hrobare halucinaci hlodala hezky Hodinu hrobar hazel hustou hnedku na hnuj… hnus! Hrobar hleda Honzu… a hbite ho hrabema hnapnul po hlave. Honza hned hubuje a hulaka: „Hovado hrubé!“ hrobar hrave hodil honzovi hrabe do holene. „Hovado hrube? Hlupaku, hodil jsi mi hybridní halucinogenni houbou po hlave! Honza hloubá… „hehehe za hodinu hazu hruskama!“ :)



Rebecka

V začarovaném lesiku, podel potucku najdete tesne pred studankou maly domecek o velikosti dvou sevrených dlaní. Tento domecek patrí zubní víle Zubine. Zubina vetsinu dne prochrni, protože jeji hlavnim ukolem je sbirat vypadnute zoubečky tech malych ulicniku, co si je schovavaji pod polstar a rano tam chtejí najit nejakou cokoládku. Tak presne tuhle Zubinu ma vyhlidnutou jeden skritek jmenem Antalinitemoker, receny Antak. Antak a Zubina by spolu byli opravdu stastni, jenze Antak je velky a Zubina je prtava. Proto se rozhodl, ze vilu sbali jednoduše. Necha si namichat kouzelný napoj, který ho zmenci do velikosti víly. Našel tedy čarodejnici Rozáru, která pro nej ráda kouzelný nápoj namíchá, jen si Anták musí všechny ingredience do nápoje pripravit a donést je Rozáre. Ingredience byly velmi lehké sehnat, až na pírko z ohromného gryphony. Pro nápoj by udelal vše, ale na co by umíral pro nápoj? To by ho pak nemohl vypít a sbalit Zubinu. Ale jelikož mel velké dědictví, tak za všechny peníze co mel koupil na trhu pírko z gryphona. Měl všechno, tak se mohl vydat za Rozárou. Ta mu behem hodiny … vyrobila nápoj a Antak mohl vyrazit za svojí milovanou. Zubina, jakmile uvidela Antáka, tak se zamilovala. Od te doby je par víláku, který se porad a rad rozmnozuje.



Ringa

Pred davnymi casy, ktere uz si pamatuji jen stare moudrostmi opredene stromy, zil v Payonskych lesich maly skritek Selanor. Byl, pravda, trochu vetsi nez obycejni lesni skritci, ale zato mel obrovske srdicko. Jednoho vecera, prave kdyz sbiral ze studanky mesicni paprsky, uslysel podivne zvuky. Nejdrive se strasne bal, ale nakonec sebral odvahu, jako spravny skritek, a sel se podivat do stare dute vrby, kdo to vydava ty zvuky. Prisoupil k ohromne dire, ze ktere vyzarovalo cerne svetlo, a podival se dovnitr. No predstavte si, co tam nasel. Malou vilu, ktera mela natrzene kridlo. Zeptal se ji, co tam dela. Dozvedel se, ze se ztratila pri jejim prvnim letu bez dozoru, a ze s natrzenym kridlem domu, do mesta vil, do Splendide nedostane. A jelikoz mel Selanor ohromne srdce, vetsi, nez u normalniho skritka, vydal se spolecne s vilou na dlouhou cestu do Splendide. Kdyz dorazili k dimensionalni brane, chystal se skritek rozloucit s malou vilou, ale jejich rozlouceni jim prerusil smich moroccskeho Satana. Satan oba dva uveznil a chtel si z nich udelat vilo-skritkovskou morbidni polevku. Kdyz se Satan chystal oba vhodit do kotle s ledovou varici vodou, ozval se sum vilych kridel a na obloze se objevila cela vesnice vil. Osvobodily vilu se Selanorem a uveznili zleho Satana v cele uvnitr Glast Heimu. Vila podekovala skritkovi a od te doby se navstevuji kazdy den. A zazvonil konec a pohadky je konec. A ted spat decka!



Rybnik

Za devatero horami,devatero rekami a devatero houbami,byla jedna velikanska muchomurka a v ni zilo devet pidi skritku. 8 pidi skritku bylo moc hodnych a spravedlivych, ale ten devaty byl jinaci,nez ty ostatni. Byl totiz zly a lakomy a sobecky.Proto mu nikdo nerikal jinak nez Zlyn. Jednoho dne se nejmladsimu pidi skritkovi rozbila trikolka a protoze si potreboval zajet na ocni k datlovi,zeptal se Zlyna, jestli by mu nepujcil jeho slapaci BMW.Osklivy Zlyn se na nej podival a zacal na nej osklive kricet.Maly pidi skritecek se lekl a rozplakal a utekl pryc. Dalsi den prisla na navstevu srnka a prinesla pytlik orisku jako darek za pomoc pri uklidu lesika.Dala je Zlynovi, protoze byl nejstarsi,aby se rozdelil s ostatnimi pidi skritky. Zly Zlyn si je vsechny nechal pro sebe a kdyz byl chvilku o samote,tak je vsechny rychle zblajznul. Za nedlouho se mu udelalo mooooc spatne. Blizila se zima a vsichni pidi skritkove si zacali chodit nakupovat zasoby na zimu k veverkam do obi. Jediny Zlyn si zasoby nakupovat nemohl,protoze vsechny kaminky utratil za lekare,ktery mu musel vypumpovat zaludek plny orisku. Zima uderila a pidi skritkove si museli zacit brat jidlo z nakoupenych zasob.Jediny Zlyn zadne zasoby nemel.Proto se zeptal ostatnich skritecku jestli by mu nedali neco ze svych zasob.“Byl jsi na nás zlý a osklivy, nic ti nedame Zlyne“.Zlynovi to prislo lito a tak se vydal za hodnou vilou Ednou,ktera kazdemu dokazala poradit. Zlyn povedel vile Edne cely svuj ponekud smutny pribeh a poprosil ji o pomoc.Vila Edna mu poradila,aby az pujde domu,aby vykonal alespon tri dobre skutky,pak mu bude vse odpusteno. A jak vila Edna povedela,tak se i stalo.Zlyn cestou domu vykonal tri dobre skutky a kdyz prisel pred Pidi skritci muchomurku,tak uz na nej cekali jeho braskove s naruci plnou dobrutek na celou zimu.Od te doby byl uz Zlyn hodny kazdemu jen pomahal jak jen mohl.Z jeho spatne minulosti,zustalo uz jen jako vzpominka jeho jmeno.



Rychlokvaska

Pohádka o kouzelne vile Amalce a skritkovi Zvoneckovi.
Za sedmero horami a sedmero rekami kde bydlel Skritek Zvonecek Zvonecek se udal jeden neuveritelný pribeh. Jednoho dne Zvonecek sel jako obvykle do lesa na ranni prochazku, ale tentokrate tam byl vetsí klid nez jindy. Po nekolika hodinach chuze narazil na chaloupku. Ta tu vcera nebyla rekl si a zaklepal na dvere. Po nekolika dalsich zaklepanich otevrela vila Amalka dvere a zeptala se Co potrebujes Zvonecku? Zvonecek se usmal a odpovedel Jen jdu na prochazku a vidim tu chaloupku, ktera… Zvonecek spatril medveda tak se zarazil. Medved sel bliz a Zvonecek se bal cim dal tim vice. Amalka se divila co se deje, že Zvonecek nedorekl vetu a tak se podivala kam se dívá. Když najednou take spatrila medveda a rekla Zvoneckovi: Neboj se medved ti nic neudela pokud mu nic neudelas ty. A nechces jit dal?“ pozvala ho Amalka dale, aby mu to mohla vysvetlit. Zvonecek odpovedel: Pokud mi to vse vysvetlis tak rad. A tak sel Zvonecek dovnitr. Tam si dali caj Amalka mu povypravela jak se tam jeji chaloupka objevila a od te doby se spolu schazi denne a piji caj. A mozna budou zit stastne az do smrti. Dekuji za pozornost.



SENI

Za sedmoro http sedmoro www a sedmoro ftp, bolo jedno kralovstvo a volalo sa reborn. raz uprostred zimy husto snezilo vietor prehanal snehove chumace hore dolu vile Baalina ktora programovala nove zaplaty, pri vysokom obloku ,sa velmi pacil tento vesely tanec vlociek A ako ano ako nie pichla sa dratem klavesnice do prsta. A tri velke kvapky krvy klapli na monitor. A Baaline sa velmi zapacil pohlad na tie tri farby. Biely sneh a nevinnost 1rd clasu Cierna klavesnica a bojovnost 2rd clasu A cervena farba krvy na monitore a tak sa krvopotne rozhodla zaviest 3rd clas samozrejme na zaklade ankety. No na velke nestastie musel pri tom s formatovat cast kralovstva skriatka Laga ktori prisahal pomstu za tu nehoraznost naburat vsetky jeho stare zvyky a za to ze sa musi ucit novemu. Mnoho obyvatelov kralovstva vyuzilo moznost ze vsetko nove je nedokonale a tak zacali vyuzivat tieto chyby na ziskanie vyhod oproti druhym a tak sa zacala zvecsovat priepast medzi starsim a novsim obyvatelstvom kralovstva reborn , mnohi zabudli ze zmyslom hry je sa bavit nastastie prevazna cast obyvatelstva tuto negativitu poniektorych vsadebolov a truhlikov s chapajucim rodicovskym usmevom berie ako male dieta na serbliku co sa zurivo rozculuje ze nevie vytlacit hovienko no a co by sme chceli vsetci vediet preco od tych cias reborn laguje a laguje a bude lagovat az kym nepomrieme???



Sha La

V temnem lese u skal protkanych zlatymi zilami, kdysi zil byl jeden skritek permonik. Jak je vsem jiste znamo, permonici se proslavili svym kopanim. A tento permonik nebyl vyjimkou. Kopal velmi rad a taky velmi dobre. Vytvarel tunely a podzemni haly hodne tech nejlepsich z nejlepsich. Jednou se ale neco stalo. Do jedne ze skal uhodil blesk, zeme se rozevrela a pohltila kus lesa i s jednou z nocnich vil. Vila byla vystrasena - najednou nahore nebyly hvezdy ani mesic, jen jeji kousek lesa v temnote. Permonik byl ale duchaplny a vilu, ktera nemohla opustit svuj les a bala se o nej zacal uklidnovat. Vila byla ale cim dal zoufalejsi. V podzemi byla prilisna tma a jeji les by mohl umrit. Permonik se ale rozhodl les zachranit a udelal to, co umel nejlepe - kopal a stavel. Trvalo mu to dny, tydny a mesice, ale nakonec jeskyni zvetsil, zpevnil a do stropu vysazel kameny zarici jasne jako hvezdy. Kdyz to nocni vila uvidela, rozzarily se ji oci a poprve se v podzemi zacla citit jako doma. Permonik ale stavet neprestal, stavel dal a dal, vystavel sine a chodby vykladane krasnymy kovy a krasnejsimi kameny, zatimco vila se starala o les a zivot v nem a postupem casu takto vzniklo nove podzemni kralovstvi. A jednou, az do skal opet uhodi blesk, se objevi vchod a ti z nas, kteri budou mit velke stesti, budou do tohoto kouzelneho kralovstvi pozvani.



Shaista

Pred davnymi casy na svete existovala dve kralovstvi. V jednom vladly vily a v druhem skritkove. Jak uz to tak byva, dve uplne odlisne bytosti nedrzi spolu, a i v techto kralovstvich panovali vecne rozepre. V kralovstvi skritku zil jeden mlady skritek, ktery se rozhodl, ze si vyrazi na lov do lesa, ktery patril vilam. Prodiral se hustym lesem a nahle spatril male stado lani. Nevahal a na jednu z nich namiril a strelil. Lan se sesunula mrtva k zemi a ostatni lanky se rozprchly.Kdyz se kralovne vil doneslo, co cizi skritek v lese provadi, vubec se ji to nelibilo a nechala proto skritka zavrit do vezeni. Kralovna vil mela dceru a te, kdyz se to dozvedela, bylo skritka velmi lito. Denne ho potajmu chodila do vezeni navstevovat a nosila mu jidlo a vodu. Postupem casu se do sebe zamilovali. Kdyz kralovna zjistila, za kym mlada vila denne chodi, rozzlobila se.Rozhodla se, ze na ne pripravi lest.Namichala smrtici napoj, sla za dcerou a rekla ji, ze skritka pusti z vezeni. S temito slovy ji predala poharek s jedem pro skritka a namluvila ji, ze je to ozdravny napoj. Mlada vila ji to bohuzel uverila a jed skritkovi dala. Ten ho vypil a druhy den zemrel. Kdyz se vila dozvedela, proc skritek zemrel a ze za to muze jeji matka, zrekla se ji a odesla zit do kralovstvi skritku..



Sharrperr

Lesní pohádka o skřítkovi a víle

Pred davnymi casy, ktere uz si pamatuji jen stare moudrosti opredene stromy, zil v hlubokem lese jeden mily potulny skritek rarasek prezdivany svymi kamarady Ferdasek. Byl, pravda, trochu porostlejsi nez se patri na typicke lesni skritky, zkratka takovy skritci Tarzan, ale presto skritek, lesni bytost s obrovskym srdickem.

Jednoho jarniho vecera, kdy uz Slunicko unavou pomalu zapadalo za kopce, pobihal skritek Ferdasek ve vetru od dubu k dubu, od jedlicky k jedlicce, od smrcku k borovici a sbiral malinke sisky, aby si mohl zatopit ve sve skrovne mechove chaloupce. ,,Dekuji Ti Maticko Prirodo za Tve dary” rekl, kdyz sebral ze zeme posledni sisku a poklonil se az k zemi. Jakmile vstal, leknutim div nespadl na zadek..

Z hloubi lesa kracela lehounce vila jemna jako hedvabi, ale tak strasne rozcuchana, ze by se ji polekaly i carodejnice. Vila jemne rozmyslela krok po kroku. V rukou nesla naruc kopretin. Byla nema, ale presto se usmivala siroko daleko. ,,Ahoj vilo,” pozdravil ji prekvapeny skritek, pricemz ji venoval mily usmev. Tak mily, az to hralo u srdce. Vila se jen rozpacite podivala, zacervenala se. Sklonila hlavu k zemi. Promluvit nemohla a byla tak placha, ze se utekla schovat za nejblizsi dub. Skritek sel za ni, ale uz tam nebyla. Jen kopretina po ni zustala. Skritek ji sebral ze zeme a privonel.

Druhy den sbiral Ferdasek hrasek u potoka. Najednou uslysel podezrele jemne splouchani vlnek. ,,Takhle se preci nevlni bezne vlnky” pomyslel si. Kdyz se podival smerem k tomu prazvlastnimu zvuku, vsiml si, jak ve vode smaci vila sve dlouhe vlasy rozcuchane z lesniho pobihani. Tise a nerusene za ni prisel, aby ji nevylekal. Sedl si na samy kraj brehu. Nevsimla si ho. Najednou vsak uslysela tiche zpivani. Jako by nekdo prozpevoval ukolebavku. Zaposlouchala se do jemneho a prijemneho hlasku. Citila se jako volna vlnka reky. Stacilo se jen rozplynout do prostoru. ,Kdopak tady tak krasne zpiva,” zeptala se nahle prekvapena z toho, ze zase nasla svoji ztracenou rec.I skritek na vilu prekvapene koukal. Mel radost, ze konecne promluvila. ,,Dekuji ti skritku, vratil jsi mi svym krasnym zpevem muj ztraceny hlas, dekuji. Za to Te provedu vsemi lesy kolem a ukazu Ti krasy prirody” vdecne pokynula vila a poklonila se skritkovi. ,,Budu rad” odvetil skritek. Vila se jen usmala, roztancila se k nejblizsimu buku a tam zmizela v oparu mlhy.



Spon

Kde bolo, tam bolo, v jednej rozprávkovej krajine v ktorej boli vkuse Vianoce a darčeky boli na každodennom poriadku, žil jeden malý škriatok zo zelenou čiapočkou. Jeho meno bolo Koláčik. Jedného dňa, presnejšie 24. Decembra ráno, sa dialo niečo čudné. Zvyčajne o takom čase sa všetci radovali, spievali koledy, chodili na návštevy, smiali sa a boli šťastný. V toto ráno však boli uličky ľudoprázdne, svetlá na domoch pozhasínané a panovalo znepokojivé ticho. Koláčikovi sa to nepáčilo a preto hneď zabehol za svojim priateľom Elderom. Ten mu ukázal čo sa vlastne stalo, že zlá víla Chepet v noci uvrhla na celé mesto kúzlo, svojou čarovnou zápalkou. Nevedel čo robiť, ale nakoniec sa rozhodol, že pôjde do vílinho zámku a nejako to proste vyrieši. Zavolal svojmu bratrancovi, vianočnému koláčiku, či by náhodou nešiel s ním. Kedže bol nadšenec adrenalínových športov, neváhal ani minútu. Prvým Warp Portalom pricestoval do Rozprávkovej krajiny a po krátkom privítaní sa vydali na cestu. Za 1 hodinu 13 minút a 47 sekúnd dorazili k zámku zlej víly Chepet. Rozbehli sa nebojácne dnu a prekvapilo ich, že ich v temných chodbách nestretlo žiadne nebezpečenstvo. Dorazili až k najvyššej veži na zámku a skočili dnu. Chepet o nich vedela, pretože pri svojom bezhlavom prehľadávaní zámku spustili alarm. Čarovnú zápalku držala v rukách a drzo sa na nich usmievala. Začali spolu zápasiť. Bol to dlhý a vyčerpávajúci boj a Chepet za výdatnej pomoci svojho zeleného prisluhovača mala na vrch. Už to vyzeralo na jasnú prehru Koláčikovcov, ale vtedy Koláčika zo zelenou čiapočkou napadlo, že má u seba prázdnu krabičku od zápaliek. Poprosil Koláčika s červenou čiapočkou aby ho hodil na Chepet. Bola z toho prekvapená a preto sa nestihla uhnúť. Škrtátkom šikovne zapálil zápalku a tá úplne zhorela tak, že z nej zostal len čierny prach, ktorý rozfúkal vietor. Ukázalo sa, že v tej zápalke bola uložená aj časť duše čarodejnice a tá zmizla spolu zo zápalkou. V tom okamihu sa prelomilo kúzlo a rozprávková krajina bola taká ako vždycky. Od toho dňa bola rodina Koláčikovcov uznávaná a dostávala najviac darčekov zo všetkých, dokonca viac ako Búrlivý rytier. HAPPY END :)



Tazzi

byla bourliva noc, vsude duracely blesky a hromy a dest omyval okna vsech domecku a presto se v tomhle necase stal zazrak, neco kouzelneho narodila se mala holcicka a milujici rodice ji dali jmeno Amalka jak holcicka rostla zacalo se ukazovat ze to neni pobycejne ditko holcicka vykazovala nejake kouzelne schopnosti.. umela si treba pricarovat kakao do hrnicku, nebo uzdravit male kotatko jendou si takhle tancovala po paloucku u lesa a co nevidi maleho tvorecka v zelenych satickach jak za stromem vykukuje holcicka zvedava prisla za muzickem a rekla mu ahoj muzicek se polekane podival a odpovedel ahoj Amalko Amalka se zarazila..ty me znas? Kdopak si ty? ja sem Robuald a sem s kmene skritku za palouckem a znam te protoze te od narozeni sleduju..vis ze si kouzelna? mno ja vim ze umim neco vykouzlit ale nevim kde se to ve me bere my dali tvoje mamince seminko aby se ji narodila kouzelna vila a procpak ste to udelali? protoze potrebujeme pomoc a nikdo jiny nez kouzelna vila pohazejici od cloveci matky by nam nemohl pomoct, pojd prosim zamnoui vila tedy nasleduje skritka do jeho mestecka… a ted vidi jak mestecko pomalu mizi..ridne…copak se tu stalo? zli carodej nas proklel a ikdyz uz nezije kouzlo nas pomalu hubi vila natahne sve male rucky a pokousi neco pomumlat ale kouzlo se zlomit nedari…vila se rozplace ze je slaba a ze to nedokaze skritkove vsak dostanou napad spolecnymi silami vytesaji vile hulku z posvatneho stromu jez se uz veky nachazi uprostred lesa po nekolika dnech je dilo hotovo vila veme hul do ruky a zacne jemnym hlaskem zpivat pisen plnou kouzelnych slov… pomalu ale jiste zacinaji domecky skrtiku dostavat zpet sve podoby a po chvilce je les opet plny domecku…skritci se raduji a oslavuji na pocest Amalky..a Amalka a Robuald uz sou prately na veky veku Amalka je i nadale u svych milujicich rodicu stastna a ma o par malych pratel vice:)



Terry Hunter

Pribeh napsal zivot sam,
ja vam ho jen posilam.
Prisla spravna chvile,
psat o tluste vile.
Vila s pratelskou povahou,
trpela svou nadvahou.
Jak se ji to stalo?
No, stacilo jen malo.
Starala se o vcelicky,
tak tek medik do tlamicky.
Moc nektaru z kyticek,
mno a byl tu faldicek.
Nevim, jak to vily maji,
zda nekomu pomahaji?
Tahleta to delala,
kolem druhych behala.
Roddy?
Kdyz vily tancili na paloucku,
naslapovali polehoucku.
Tahle nemela fyzicku,
zlomila kazdou kyticku.
Krasu a ladnost pohybu,
ztratila v koznim zahybu.
Stala se tercem posmechu,
sedela vzadu, na mechu.
Nikdo s ni netancil, nezpival,
kazdy se ji posmival.
Vim, ze bych mela skodit,
jinak uz sem nemochu chodit.
Nevim vsak zda-li dovedu,
uz nikdy nesahnout po medu.
Jednou ji oslovil skritek maly,
dost osklivy a otrhany.
Ja mohu zmenit osud tvuj,
ty budes moje, a ja tvuj.
Ja i ty nemame zadne vnady,
no, tak to dame dohromady.
Tys tomu dal ty skrete jeden,
radsi jdu zapit depku medem!
Vila plakala celou cestu,
co ze by byla za nevestu.
Vedela, ze ji to neslusi
a tak mela smutek na dusi.
I kdyz to malo kdo tusi,
i vily maji totiz dusi.
Vcelicky meli vilu rady,
svolaly vsechny kamarady.
Nezoufej, vilo, neplakej,
na hubeny se vykakej.
Netvori zadne hodnoty,
ty pomahas delat dobroty.
K cemu jsou vili tanecky?
Nahaneji si jen samecky.
A k cemu je takovy samecek,
kteremu staci jen tanecek?
Ten, co si prijde pro tebe,
dostane se s tebou do nebe.
Vila prestala zoufat,
zacala jenom koukat.
Kolik ze vlastne ma kamaradu,
nevejdou se ji na zahradu!
Budeme tedy porad s tebou,
zustan jen hlavne sama sebou!



Thautos

Byla nebyla jedna vecerni nedele
a vila Janicka sedela u postele
ucila se totiz na vili zkousku
jak svudne tancit ci jak poznat bourku
hodiny ubehly ubyvala ji sila
kdzy v tom znicehonic zjevil se skritek Mila
snazil se vysvetlit vsechno, co chtela
ale vila Janicka male IQ mela
skritek uz nevedel, co by si pocal
(jen ze za mestem je magicky mocal)
vilu Janicku tam spesne odvedl
rikal si:kez by se mi tenhle napad povedl
vilo Janicko, kdyz po hlave do toho mocalu skocis
lehce se pak na vili zkousku naucis
A ty, me Milo mas za uplne tykve?
zadny mocal mi prece nezvysi IQ!!!
Mila se zazubil od ucha k uchu
konecne vilo uvazujes v tom spravnem duchu
svuj seslky rozum bys vice pouzivat mela
nez se vse nasprtat jak pilna vcela
vila si skritkove rady k srdci vzala
uz se na ucivo vubec nepodivala
pote sla Janicka na zkousku hrde
vily ji ale ztrestaly tvrde
Janicko to prece ale vubec nemusis
vilou jako jsme my si byt nezaslouzis
Nejsi totiz pilna jak lesni vcela
zustanes navzdy takovou jako jsi byla vcera
Vila, ktera si timto budoucnost vzala
pouceni do zivota bych vam aspon dala
Neverte skritkum co jen plkaji a nic necini
protoze zivotem neprojdete bez prace a driny
Truely:)



Thisbe

Za sedmero horami a rekami zil byl jeden sirotek. Jmenovala se Fay a vedla nudný sporadany zivot. Tedy alespon do te doby nez dostala novou praci hned ze zacatku ji prislo divne zediky praci pomocnice spravkyne lesniho hospodarstvi se musela prestehovat do domu uprostred lesa plneho zen. Ktere misto obycejne chuze pouzivaly tanecni kroky, nikdy si neoblekly nic jineho nez saty a do vlasu si vpletaly kvetiny. A vždycky se na ni dívaly, jako by s ní měly nějaké plány. Ale plat,ktery ji nabizeli dosahoval nebeskych vysin. A tak nad vsim ostatnim prihmourila oci. Jenže, když uprostred nocinajednou uslysela krik oči uz zahmourit nemohla. A tak se vydala za porad silicim se zvukem Pod svitem mesice uvdiděla na paloucku vsechny sve spolupracovkyne. Na pul tancovaly a napul se hadaly s nejakým mužem menšího vzrustu Ale protoze se bala toho, ze by poznali, ze je sleduje, zustala schovana moc daleko na to, aby se mohla zvednout a nepozorovane odejit. Zacalo totiz uz svitat a tak bylo videt mnohem vic nez kdyz sem prisla.Fay byla v te dobe uz strasne ospala a tak usla. Ale za nejakou chvili ji nasel ten chlapík, co se hadal s jejími spolupracovkynemi. Probudilji Vysvetlil ji ze to jsou vily a ze on je skutecne skritek. Ze bylkamaradem jejiho otce, taky skritka, dokonce ze jeji matka byla víla. Svuj vztah pred vsemi tajili protoze svazky vil a skritku, byly odjakziva zakazanea tak kdyz se mala Fay narodila, radeji ji poslali pryc, protoze deti takhle vznikle se hazaly ze skaly. Pak ji vysvetlil ze pred par tydny se jeji matka o tom vsem prorekla pritelkyni.Ta ji zradila a tak otec i matka byli odsouzeni k trestu smrti utancovanim.Pote vily vyhledaly Fay aby vykonaly trest,který ji byl souzen uz po porodu. Fay ale pri skritkove vypraveni usla, rano ji pak nasly vily, odnesly ji do jejiho pokoje. A kdyz se pak probudila na skritka si nevzpomnela, spolupracovkyne ji rikaly ze pujdou na vylet ke skalam ze kterych je krasny vyhled. Musela spechat a na nejake vzpominani ji nestacil cas.



Torri

Za sedmero horami a sedmero rekami byla nebyla jedna chaloupka. Byla to takova vetrem rozrhana chyse s deravou strechou, zborcenym kominem a vsude zatekalo. V te chaloupce zila stara a skareda carodejnice. Byla to stara obluda, mela hrb na zadech, bradavici na nosu, snad sto let se nemyla. Prave tato carodejnice, nevzpominam si, jak se jmenovala ale mam dojem, ze to jmeno bylo nejak jako Cziczimora, se zamilovala do krasneho mileho a mladeho prince. Dumala, jak by mohla prince ziskat, premyslela, premyslela,premyslela…. A nic ji nenapadlo. Proto se rozhodla, ze o pomoc pozada svoji kamaradku. Tak se jednoho dne brzy rano vypravila za onou svoji kamaradkou do sousedniho lesa. Sla dlouho, dlouho predlouho a az pozde vecer nejak kolem pulnoci prisla k chalupe jiz zminene kamaradky. Celou vec ji vysvetlila, jak se veci maji a spolu dali dohromady sileny plan. Vymysleli to, ze pripravi napoj mladi a krasy. Recept si nasli v pradavne carodejne knize, ktera se dedila z matky na dceru…… atd. Jenomze recept obsahoval plno spatne dostupnych surovin, ktere nevlastnily. Nu coz, cziczimora o prince stala velmi mnoho, tak i pres straaaaasne velkou obtiznost se dali obe kamaradky do nakupovani, sbirani, hunteni. No nakonec po dloooooooooouhe a dloooouhe dobe se jim podarilo vse sezbirat a molhli se dat konecne do pripravy onoho kouzelneho napoje, vse peclive natrhali, nakrajeli a dali varit do kotle. Vse vrelo bublalo….no vsak to znate. Nakonec se jim ale kouzelny mladi a krasy podarilo ulichtit, tim padem mohla cziczimora svuj sileny plan zrealizovat. Bez vahani vypila kouzelny napoj mladi a krasy az dodna, jednoduse ho vyexla jak stary notorik. Za ne moc dlouho se z ni stala opravdu krasna a mila elegantni dama, ale vec mela jeden hacek, carodejnice nesmela stat pred zrcadlem, protoze zrcadlo odhali jeji pravy seredny ne oblicej-to se neda rict, ale jeji seredny “ksicht”. No v tomto nevidela sebe mensi problem, tak sedla na koste a odletela k princi. Blizko zamku zaparkovala svuj kouzelny stroj do kere a zbytek cesty dosla pesky. No kdyz vstoupila pred prince, princ se do ni okamzite zamiloval. Jak jiz pohadky maji spad, okamzite se strojila zasnubni hostina. Cziczimora se ustrojila do krasnych satu a furt se motala pred zrcadli. to se ji ale nevyplatilo, ponevadz princ znenadani uvidel jeji hnusny zjev a po svadbe bylo veta. Tim padem spadly princi ruzove bryle a byl zachranen od utrpeni po zbytek zivota. Priznejte si chlapy uprimne: kdo z vas by chtel na chvilu krasku a pak do zbytku svych dni zit s seredou na kterou by se pak nemoh ani podivat? A pro vas damy jedna rada: nedivejte se rano do zrcadla, aby ste nebyly neprijemne prekvapeny. Tot z me strany vse.



Tote

Dobry podvecer, povypravim Vam pohadku s nazvem „Pohadka o skoro-skritce“. Jednou za sedmero horama a sedmero rekama se cap popletl a do skritci rodinky dorucil miminko ponekud odlisne rasy… Rodicum se vzhled ditete hned nezdal, ale tak dlouho si prali mit dite, ze tato touha byla silnejsi nez rozdilne rysy. Diteti porucili vzdy nosit na hlave cepici, aby nesly videt jeji ouska. „Ano maminko a tatinku, vzdy ji budu mit na sobe“, slibila rodicum. Vse probihalo bez povsimnuti ostatnich a bylo vse v poradku, az jednouse k nim do vesnice pristehovala elfi rodinka. Jak uz to tak byva laska si nevybira a nase skoro-skritce a syn pristehovanych elfu se do sebe zakoukali a chteli se spolu vzit. Kdyz tuhle novinu sel oznamit elf rodicum, tak byly zasadne proti tomu aby si jejich jediny syn vzal za manzelku skritku. „Elf si vzdy musi vzit za manzelku vilu!“ pevne si stali za svym. Mlady par se tedy rozhodl, ze utecou a potaji se vezmou. Ucinili tak. Pri svatebni noci elf sundal cepici sve novomanzelce a co nevidel… Vili ouska! On i ona byli nadseni! Uz nic nebranilo jejich uz uskutecnenemu snatku, tak se vratili zpet domu oznamit tuhle novinu. Elfi rodinka byla spokojena, skritci tez, ze uz se nemusi stydet za dceru, ktera je odlisna. Zazvonil zvonec a pohadky je konec.



Twizted

Byli jednou bratricek a sestricka a ti si hrali na brehu jedne tunky. Jak byli tak zabrnai do hry, nedavali pozor a najednou zblunk! Oba spadli do vody. Tam dole uz na ne cekala potmesila vodni vila a pravila: „Taaaak! Ted vas mam! Od teto chvile pro mne budete pracovat jako mourovati!“ A odvedla je do svého domu, kde musela divenka spradat zmuchlany a spinavy len nebo nosit vodu v obrovskem vedru, zatimco chlapec kacel tupou sekerou stromy. K jidlu za tu drinu nedostavali nic jineho nez stare knedliky ztvrdle na kamen.

Jedné nedele, kdyz vila odesla do kostela, se ubohe a nestastne deti rozhodly, ze utecou. Kdyz bezely kolem kostela, tu je vila zahledla; vida ptáčkove uletaji z klicky! a vydala za nimi. Deti se zrovna ohledly a spatrily jak je vila milovymi kroky dohani. Deti se snazily zrychlit. Za zadnou cenu se nechtely vratit k vile domu a v tu ranu Bác!. Z cista jasna se pred nimi objevil lesni skritek… Deti do nej samozrejme v tom shonu narazily a povalily ho na zem. Kdyz se skritek, zvedl zadal vysvetleni. No a protoze byly deti slusne vychovane omluvily se skritkovi a povedely mu o svem trapeni s vilou Skritek, ktery jak je vseobecne znamo se s vilami nema moc v lasce, se rozhodl detem pomoci. Z pod sveho cilindru vytahl kouzelny ctyrlistek, vycaroval krasnou duhu a kotlik plny zlatych minci kterymi zasypal zlou vilu. Kdyz se vile podarilo vyhrabat z hromady zlataku, sebrala tolik kolik unesla a protoze vedela, ze se skritky si neni radno zahravat, s plnymi kapsami zlata utekla zpatky do sveho domu v tuni. Na tkani a noseni vody si poridila sluzku a celedina na kaceni stromu. A od te doby si u te tunky deti bezstarostne hraji az dodnes.



Uramesh

Zili, byli v jednom lese skritek a vila, lesni zinka. Ten skritek Javor jmenoval se a ta vila Konvalinka. Skritek nad starym stromem bdel, co tady rost, o nej se staral. To po nem sve jmeno Javor mel, ze jemu svou peci daval. Po drobnych kvitcich v lesnim stinu jmenovala se Konvalinka. O pramen, bylinky, o mytinu staravala se od malinka. Ti dva setkali se jednou za uplnku, kdy slunce a luna si do tvare hledi a sic videli se tehdy jenom chvilku, trvala vecnost, to oba vedi. Javor doprovazel slunce spat a Konvalinka lunu na jeji nocni pout, kdyz zustali proti sobe stat a nemohli se ani hnout. Jejich oci si zacaly vypravet o srdcich, ktera se davno znaji a od dob, co svetem je svet, stale se potkavaji.



Valerie

Kdesi uprostred lesa v dutem buku zila krasna kouzelna vila. Mela plave vlasky, ktere volne vlaly, oci se ji blyskali jako pomnenky. Kazde rano vychazela na prochazku lesem Tancila, zpivala … dokud ji nevyrusili lesni skritci. Brzy se s nema skamaradila. Skritci kouzelnou vilu navstevovali kazdy den. Jednoho dne ji vsak v dutem dubu nenasli. Z sepotu stromu se dozvedeli, ze ji unesla zla carodejnice, ktera delsi dobu vile zavidela jeji les. Vydali se proto do temne jeskyne, kde pobyvala. Zde nasli svou vilu privazanou ke stene a carodejnici. Zvolala:”Nedam Vam ji, chci ziskat jeji les… Jestli se ji pokusite zachranit, prokleji Vas v kamen” Lesni skritci odesli a premysleli, jak osvobotit vilu. Vydali se pro pomoc zpatky do lesa a promlouvali ke stromum. Stromy s planem souhlasili a nasledujici den chteji carodejnici vylakat ven. Hned brzy rano se opet vydali do jeskyne. Pristoupili k carodejnici a jeden z nich pravi: “Ma pani,les se k Vam prida, pojdte ven a vsichni se Vam budou dvorit” Carodejnice uverila a vysla ven. V tom se vsechny stromy dali do pohybu, chytili ji a odvedli pryc na mile daleko od lesa. Kouzelna vila byla opet volna. Podekovala svym skritkum i stromu a vratila se do sveho obydli. Opet kazde rano tancila, zpivala.. tentokrat i s skritky



WaiLinka

Pres veskerou tmu se kralovstvi stinu a tmy hemzilo zivotem. Prave kvuli vsudypritomne tme se zde rodilo mnohem vice deti, nez kdekoliv jinde. Take se nestalo, ze by nekdo kralovstvi opustil. Jednoduse a proste i kdyz by nekdo chtel odejit, cestu by rozhodne nenasel. Avsak do kralovstvi se dalo docela jednoduse dostat. Hned nekolik let po te, co upadlo do naproste tmy zazilo kralovstvi obrovskou expanzi skritku, kteri milovali tmu. Protoze skritci nosili cepicky s malými svetylkami, byli obyvateli kralovstvi naramne vitani. Jenze za par let zjistili ze kralovstvi je neco jako cerna dira, co pohlti nazpatky uz nevrati. Coz nejvice rmoutilo jednoho mladeho skritka jmenem Ilja. Do kralovstvi ho prinutila jit rodina, kdyz byl maly kluk. Otec mu tehdy rek, ze az z nej bude dospely muz, muze odejit. Ilja se totiz jako maly zamiloval do vily. Jmenovala se Bella a na pomatku mu dala retizek se zvoneckem, aby si na ni vzpomnel pokazde kdyz zvonecek zazvoni. Ilja byl dost neposedny kluk, takze zvonecek zvonil nepretrzite a mlady hoch se minil laskou uzoufat. Ale porad si rikal,… az jednou vyrostu. Vite aby se skritek stal opravdovym muzem, to je zalezitost ktera trva stovky let. A kdyz konecne Ilja vyrostl zjistil, ze je nemozne se dostat ven. Ilja se vsak neminil vzdat.



Yaoi

Kdesi, v hlubokem vesmiru… Byla jedna planeta.. A ta se jmenovala Hlina. A na te Hline byl kontinent, co se jmenoval Paprika. Zily tam mnohe kouzelne bytosti, ale ty nas nezajimaji.. Nas zajima jediny stat ve Spojenych Statech paprikovych - New Jimbo. Tam, zila byla, jedna skritka. Byla moc roztomila, vzdy poslouchala rodice a mela rada ruzovou… Nez se v jeji tride neobjevila kentaurka, co ji zmenila zivot. Misto Whitney Peace ji totiz ukazala novy styl hudby. Novou skupinu, kde hral vil s jeho kamarady elfy - The Ufouns. Jmenovali se Horge Farrison… Dingo Car… Faul MekKarty… Ale nase mala skritka se hned zamilovala do posledniho z nich… Dona Lemona. Jejich pisne Cerna Ponorka a Zitra si poustela stale dokola. Zacala si oblekat cernou, protoze hrali tvrdou muziku… A nakonec si i zjistila, ze budou mit brzy koncert nedaleko. V No Pork. Hned se pripojila na Elfnet, na fanklub usounu www.usoun.elf… A vsem to sdelila, aby mohli jit vsichni dohromady. Koncert byl skvely.. Hrali tam i pisnicku Bye Jude. Skritka se hned do Dona Lemona, obleceneho ve zlutem, zamilovala. Kdyz koncert skoncil, rozhodla se pockat na afterparty. Kde se rozdavaly autogramy. Bylo ale pozde a tak tam zustala jako jedna z mala.. Don Lemon si ji hned vsimnul a tak ji pozval ven. Vysli do temne noci a najednou se ozval vystrel. Donem Lemonem proletela oranzova kulka. Vsem bylo hodne dlouho smutno.. Ale Skritka, aby zachovala pamatku Dona Lemona.. Se pridala ke zbytku skupiny, a zrodila se skupina nova.. Blue Eyed Peace.



Zuvi

Tak jednu Vecernickovou klasiku : Jak Rakosnicek zachranoval potopeny mesic.

Jednou k veceru vyhledl skritek Rakosnicek z chaloupky a co nevidi, v rybniku Brcalniku se nìco trpyti. Vzal tedy kukatko a zacal priblizovat, az v trpytu rozeznal mesic plujici po hladine rybnika. Na mesici dovadely tri vily, Rusalky. Rakosnicek je varoval, aby to s tim skotacenim neprehanely, aby se nestalo nìco vazneho. Vily jej vsak neposlouchaly. Varoval je tedy podruhe, ale vily se jen vice snazily rozhoupat mesic. Varoval je potreti kdyz vtom nahle se mesic rozhoupal moc a potopil se na dno rybnika. Vily se na posledni chvili zachranily skokem na breh. Rakosnicek zakroutil hlavou a skocil po hlave do rybnika. Kdyz pristal na dne, ihned ocima vyhledal mesic. Když ho vsak uvidel, zhrozil se. Mesic byl cely nakraply a poskrabany. Po delsim zamysleni dostal Rakosnicek napad a zavolal raka, který vyspravil mesic; tedy aspon jeho tvar. Rakosnicek se mesic zadival a pomyslel si, ale co barva? A zavolal ryby. Ty se o mesic tak dlouho otiraly az ziskal peknou bilou barvu. No dobra, ale jak ted mesic dostat zpet na hladinu, zamyslel se Rakosnicek, to nebude jen tak. Proto povolal dva zabaky. Zabaci prisli, chytili mesic každý na jedne strane a zacali pruzit nohama. Poprve, podruhe a vyskokem vynesli mesic na hladinu. Na mesic vyskocil i Rakosnicek a zavolal na Rusalky, které touzebne koukaly na mesic: Jeste se netrpyti, ale mohly byste prilozit ruku k dilu. Ale vily na to: My mame rucicky na krasu a ne na nejakou praci. A Rakosnicek jim odpovedel: Dobre, ale abyste pak nelitovaly. Skocil si do chaloupky pro kartac a vylestil mesic k dokonalosti. Rusalky se zacaly radovat: Devcata, uz to mame nachystane! Ale Rakosnicek jim zatnul tipec: Kdepak kdepak, od nynejska bude mesic na Brcalniku pouze ke koukani a ne ke skotaceni!

 

Vytvořil Typhoon | Provozováno na dokuwiki | Optimalizováno pro Firefox, Opera, Chrome. |  podpora. | Některé z obrázků mohou spadat pod ochrannou známku Gravity Corp. & Lee Myoungjin.  | Vygenerováno během: 0.679 s |   | Copyright 2011-2019